50 reasons why i won't go out with you x lrh | CZ translation |

48

9. dubna 2016 // 23:33

amelia: luku

amelia: strašně moc mi chybíš

luke: taky mi chybíš, ale musíš se soustředit na sebe

luke: buď teď šťastná i beze mě

amelia: tohle zní jako rozchod

luke: je to jenom na čas, abys mohla trochu dýchat

amelia: jo, děkuju, potřebuju oddych, protože to ty mi vždy bereš dech

luke: to bylo roztomilé

amelia: moje máma mi řekla, že to ona tě požádala o to, abys mi dal nějaký prostor. prosím, nedělej to, chci, abys se mnou byl

luke: ale já si myslím, že má pravdu

amelia: důvod číslo 48: nechci se vzbudit a najednou od tebe mít hovor, kdy mi řekneš, že jsi ztratil sám sebe, zatímco si mi pomáhal hledat mě.

amelia: bereš ohledně mě všechno vážně, že?

luke: ano

luke: beru všechno ohledně tebe vážně a zbožňuju to, jak jsem ujištěn, že jsi ochotná něco udělat

luke: ale mýlil jsem se, když jsem tě žádal o to, abys pro mě něco riskovala. uvědomil jsem si, že moje láska k tobě před pár týdny nebyla stejná jako teď. protože moje láska k tobě teď nemá žádné definitivní zastavení.

příchozí hovor od amelia

"Luku, zlato, musím ti něco říct."

Luke se posadil na okraj pódia a poslouchal.

"Miluju tě. Chtěla jsem ti to říct už někdy v březnu... bylo to ten den, kdy ten hovor vzala Arzaylea, takže jsem se neobtěžovala s tím něco dělat. Ale nemohu," popotáhla nosem, poněvadž začínala brečet. "Jsi všechno, na co myslím... a přísahám, že moje máma, Olivia, Jake, paní Carreon a CJ jsou už unavení z toho, jak o tobě pořád mluvím. Jak mluvím o tom, co na tobě zbožňuju. Nemohu si pomoct. Dostal si mě a já si přeju, aby ne, protože jsem strašně zlomená."

Amelia brečela ještě víc a Luke začal trochu panikařit. Rozbrečel fanoušky a lidé mu vyznávali lásku, ale to, že mu Amelia brečela do telefonu, že ho miluje, bylo jiné. Luke se cítil polichoceně, neskutečně šťastně a jeho srdce bilo snad pětkrát rychleji, než kdy poprvé slyšel její hlas.

"Ale strašně se bojím a nemohu pro tebe nic riskovat. Omlouvám se, zlato... mrzí mě to," brečela.

Amelia ukončila hovor a stočila se do klubíčka. Brečela a brečela, až usnula.

Mezitím Luka začalo bolet srdce. Nemohla to udělat. Nemohla riskovat ani ten pocit toho, že by pro Luka něco riskovala. Co bylo na nic, bylo to, že nevěděl, co bolelo nejvíc; ten fakt, že mu řekla, že nemohla udělat jednu věc, o kterou ji prosil, nebo ten fakt, že tohle ho donutilo akorát k tomu, aby s Amelií chtěl být ještě víc.

Bylo by férové milovat někoho, kdo se ani nebojí toho, že vás ztratí? Není to pointa toho, že člověk miluje; že si najde někoho, kdo mu stojí za to, aby pro něj brečel, když ho opouští?