Beginning [#1; CZ HPFF]

XXVI.

Prázdniny rychle utekly a nastal další školní rok. Do školy jsem jela společně s holkami, jelikož i Remus s Peterem nakonec přijeli ke konci prázdnin.
Samozřejmě jsem při většině jejich plánování byla s nimi, stejně jako většinu dnů, ale nehodlala jsem je s nimi plnit.

Nejenže jsem nechtěla Euphemii a Fleamonotovi přidělávat starosti, protože kdybych se k nim přidala, čas od času by dorazily místo jedné zrovna dvě sovy s oznámením o lumpárnách, a to jsem nechtěla. Taky bych ale musela být v přítomnosti Siriuse, se kterým jsme se stále nebavili.

Bylo jedno, jestli jsme spolu trávili téměř celý rok pod jednou střechou, ani jeden jsme se neměli k tomu prolomit ty ledy mezi námi. Oba dva jsme prostě byli tvrdohlaví a nechtěli ustoupit.

-------------------

Byly to už dva měsíce, co jsme zpět ve škole. Léto vystřídalo podzim se svým sychravým počasím, Vrba mlátička shodila všechny své listy, stejně jako okrajové stromy Zapovězeného lesa.

Pokaždé, když jsem šla ven, jsem se musela tepleji obléknout. Vítr mě vždy šlehal do tváří a ty poté červenaly. To jsem nesnášela. Vypadala jsem hrozně, když jsem měla červené tváře. U některých holek to bylo roztomilé, jako třeba u Lily. U mě to vypadalo hrozně.

Omezila jsem proto své výlety na školní pozemky, jak se to dalo. Čas od času mě ale přepadaly stavy, kdy jsem potřebovala nutně jít ven a být sama, dokud se ještě dalo. Často mě ale našel někdo z Pobertů nebo Naja.

Nikdy jsem nechápala, jak to dokázala. Poberti měli Pobertův plánek, ale Naja neměla, čím by mě našla. Nijak jsem se v tom ale nenimrala, třeba prostě byla jen opravdu dobrá kamarádka, která mě znala a věděla, kde bych se tak mohla schovat.

Často jsem sedávala někde blízko jezera, abych mohla pozorovat vlny, které se díky větru zvětšovaly, a voda se vylévala na břeh. Sem tam jsem zahlédla chapadlo olihně, která tam žila, ale ta ven vylézala hlavně za sluníčka.

Naja si vždy sedla vedle mě a nic neříkala. Věděla přesně, na co myslím. Stále jsem myslela na rodiče a to, že jsem vlastně neměla ani velkou možnost je poznat.

Připadala jsem si jako Harry, který neměl možnost poznat své rodiče a kmotra. Sirius sice byl naživu, ale na útěku a neměl dostatek času s ním být.

To jsem se však rozhodla změnit. Hned, jak to půjde, odhalím Pettigrewa a oni pak svěří ochranu jejich domu někomu jinému. Jenže nevím, kdy přesně se přidal k Voldemortovi. Budu si na něj muset dávat pozor.

--------------

Po dalších Vánocích, které jsem strávila u Potterových, jsme se vrátili zpět do školy. Naštěstí v šestém ročníku je míň hodin, než v jakémkoliv jiném ročníku. Proto nebyl návrat do školy po prázdninách tak hrozný.

Jak se dalo čekat, Poberti naplánovali pozdní večírek, kdy se slavil Nový rok. Bylo to hned první víkend po našem návratu a byli pozváni všichni studenti, kromě Zmijozelu. Snažila jsem se přemluvit kluky, aby mohla dojít alespoň Naja, ale nechtěli o tom ani slyšet.

Naja ale nakonec stejně prohlásila, že by tam nešla. Nejen, že by se na ni všichni divně dívali, přece jen je hodná jen na mě, ale taky by se tam jako jediná z koleje cítila asi divně.

Lily, kterou jsme tam donutili jít, se dokonce dobře bavila a hodně času tam strávila s Jamesem. Od toho incidentu se Snapem se opravdu snažil a Lily to nemohla přehlížet. Navíc jsem na ní viděla, že začíná opravdu pookřávat, takže jejich vztah se určitě brzy zase posune dál.