III.

397 26 0
                                    

Den nástupu, odpoledne u bazénu
 
„Tak to je pořádný ohul, fakt jsem nečekal, že mě budou dřít z mojí hnědý kůže už první den!“ skuhral Nino u bazénu.

„Jo, já si myslel, že můj otec, je perfekcionista, ale vedle zdejšího trenéra je to nešikovný šmudla. Nino, neviděl jsi někde mou dámu?“ ptá se, Adrien, rozpláclý vedle Nina, s předloktím přes oči.

„Kámo, kašli na tu slečinku, stačí se podívat kolem. Jedna prdelka hezčí, než ta druhá!“ zasněně očumuje dámy u vody, Nino.

„Ne, ona má moje srdce a ani to neví. Máš pravdu, když tu budu ležet jak velrybý zvratky, tak jí neobjevím,“ protáhl své štíhlé, vypracované tělo a přes sluneční brýle se rozhlédl. „Víš čeho se děsím?“položil spíše řečnickou otázku tmavému kámošovi. „Kdy nám přidají to nové studium. Zjistil jsem, že ti hodí na krk někoho z odlišného kurzu a budete se učit navzájem. Nino, zavři ústa, nebo ti tam vletí moucha.“ Adrienovi to nedalo a koukl, po kom Nino kouká.

Došlo mu to rychle, určitě ta čokoládová, prsatice. Stála tam jak generál. Za ní vyčuhoval zadek v růžových plavkách s bílímy puntíčky.

Adrien pokrčil rameny a zamířil si to k sobě na pokoj. Evidentně, zde nezasáhl otcův vliv. Bydlel v nejstarší budově, úplně nahoře. Ještě nepotkal nikoho z ostatních pokojů, možná je tu i sám.

O trochu později na jiném boku bazénu

„Aylo! Kam mě to vlečeš! Já opravdu nechci jít plavat, bojím se hloubky. Raději bych tam,“ ukazuje Marinette opačnou stranu bazénu, kde je mělčí.

„Nesmysl kočko, strach, je od toho aby jsi ho překonala. Je to motor, co tě vede. Je to první věta nového příběhu. Vzala jsi s sebou opalováky?“

Marinette se skloní do obří plážové tašky a vystrčí do vzduchu, svůj zadek v růžových puntíkovaných plavkách:

„Jo mám je tu, chceš ho podat?“

Ayla, nastaví ruku místo odpovědi.

„Máme obdivovatele, Marinette. Támhle, ten s těmi brýlemi.“

Marinette vykoukla:
,,Alyo, ten kouká na tebe, spíš na tvá psa. To bude nějaký nedospělec!“ Marinette, si vytáhla z tašky svůj ručník a natáhla se na sluníčko. Ayla, zatím skočila do vody a plavala ke svému obdivovateli.

(Průběhová kapitola, v příští bude už více akce)

- Edit. 18 -

Chlapec, který vědělKde žijí příběhy. Začni objevovat