Zákulisí pódia, tanečního sálu.
Adrien si přitáhl Marinette k boku:
„Jsi ta nejúžasnější holka co znám.“
Marinette se trochu odtáhla:
„No asi by jsme se měli vrátit na sál, ne?“ nervózně polknula, protože si jí Adrien přitáhl zase zpět. Chytil jí do pevného držení a začal s ní tančit na hudbu linoucí se ze sálu. Přemýšlela co ho to popadnulo? Je to magor, tím si je jistá, ale tohle?
Přitlačil jí ke zdi:
„Marinette, ty to taky chceš, vidím to na tobě!“ pohladil jí po tváři a sjel prstem po čelisti k bradě. Zadíval se jí do očí a nechal svou ruku sjet po jejím krku na rameno, zaujal ho, její šperk.
Díval se na Marinnete, hladil jí, její oči se zaměřili na jeho divné manžetové knoflíčky.
„Marinette/Adriene?“ vyslovili svá jména najednou.
„Ty první!“ nabídl Agreste, galantně.
„Adriene, máš neobvyklé knoflíčky,“ mrkla na něj.
Adrien se usmál:
„Ano, jsou takový můj talisman, jsou to náušničky, myslím, že ti budou slušet,“ eundal si je a dal jí je do dlaně.
„Máš netradiční náhrdelník,“ roztáhl ústa do amerického úsměvu.
Marinete si jej sundala:
„Je to pánský prsten, na zkus ho,“ dala mu jej do dlaně.
ČTEŠ
Chlapec, který věděl
FanficNa letním kurzu pro talentované, mladé umělce se setká dokonalý, na vše talentovaný synek Gabriela Agresta, Adrien Agreste s nemotornou, však zručnou Marinette Dupain-Chengovou a dalšími. To co nikdo z nich netuší je, že už se jednou znali.
