XIX.

298 20 0
                                    

U venkovního bazénu

„Alix, co ti chtěl Nathaniel?“ Ayla, se poživačně napila pomerančového džusu.

„Ale, pálí za Marinette. Přemýšlím, čím se ta holka voní, že těm klukům z ní stojí. Jestli je to ten její: ,Já jsem nepolíbená,' styl, tak to zkusím taky,“ uchechtla se, Alix, schválně se propnula, aby vynikl, její horní díl plavek.

Vysoký blondýn, co procházel okolo, zaškobrtl.

„I když, tohle taky funguje, co?“ usmála se na rozřechtanou, Aylu.

„Co to tu kujete za pikle?“ postříkal je vodou Nino.

Sklidil za to, velice nehezké, pohledy:

„Drahý, my tu nic nekujem, kout se dá kov a to rozpálený. Pikle jsou úklady a to my nemáme zapotřebí a do třetice, koukej mi namazat tělo opalovákem, všude. A to tak, že tady a teď. Pokud budeš mít problém, je jen tvůj.“ Našpulila na něj rtíky, Ayla.

Nino na sucho polknul, protože si zvykl, nebýt v noci sám, přál si však mít alespoň pytel ledu v rozkroku.

Malířský ateliér

„Nathanieli, ten obraz je nádherný. Čím dál víc z něj vykukuje ta atmosféra. Myslím, že ti jde lépe, a lépe ta dramatická souhra světla a stínu. Možná by jste mohl slečnu Marinette poprosit o pózování, dodalo by to vašemu dílu další rozměr.“ Carla, prohlížela práci, Natha. Z jeho obrazu jí mrazilo, jako by se v něm snoubila maniakální láska s totální nenávistí.
„Zkuste to Nathanieli, určitě se jí zeptejte. Přece jen, také je malířka.“

A třeba ten obraz, přestane být tak negativní. Myslela si Carla.

Těšíte se na Adrinette?

Chlapec, který vědělKde žijí příběhy. Začni objevovat