Skrytá terasa ve čtvrtém poschodí, staré kolejní budovi.
„Marinette, Marinette!“ třáslo malé červené stvoření dívkou.
„Co je? Sakra, to se mi zdá zas ten divný sen?“
„Marinette, já nejsem sen! Ty to víš. Už jsi si na něco vzpomněla? Protože je to důležité.“
Marinette se rozhodla, že tedy nespí, ale asi se zbláznila:
„Zešílela jsem z Adriena, určitě!“
Tikki, se podívala zadumaně:
„Zase?“
Teď vyvalila oči pro změnu Mari:
„Jak zase!“
„No, kdysi jsi byla do něj neuvěřitelně zamilovaná, ale on tě měl jen za spolužačku.“
„Ale já si ho vůbec nepamatuju, ani jsme nechodili na společnou školu!“
„Marinette, ale chodili. Ten rok co jsi zachraňovala Paříž, jste byli spolužáci a navštěvovali jste společně gymnázium.“
„Tikki?“ loupla pohledem po tvorečkovi. „Říkáš si tak, že jo? Proč jsou důležité, zelené oči?“
Tikki se záhadně usmála a byla pryč.
Během dne v sreálu školy
„Aylo, já nechci vědět, s čím běžel ten tvůj frajírek za Adrienem. Mě nezajímá nic, kolem Adriena!“
Pro jistotu za zády zkřížila prsty, Marinette.
„Jenže, to, budeš muset poslouchat! Ono se to týká i mě a Nina.“
Marinette si povzdechla a sedla si na lavičku u běžeckého okruhu.
„Povídej, jsem zaujatá.“
- Edit. 18 -
ČTEŠ
Chlapec, který věděl
FanfictionNa letním kurzu pro talentované, mladé umělce se setká dokonalý, na vše talentovaný synek Gabriela Agresta, Adrien Agreste s nemotornou, však zručnou Marinette Dupain-Chengovou a dalšími. To co nikdo z nich netuší je, že už se jednou znali.
