Chlapec, který věděl

XXI.

Velká tělocvična

„Utište se, my víme, že nejste nadšení tímto plesem, ale uvědomte si, že je třeba občas udělat i něco na víc. Takže sem prosím pojďte vy, co máte nějaké zkušenosti s klasickým tancem. Jsem potěšen, je vás většina. Sem pojďte vy, co ovládáte pouliční styl. Slečno Dupain-Chang, vy jste nikdy netančila?“

Marinette stála jediná uprostřed sálu, červená jak rajčátko.

„Nevadí, nevadí. Dle instruktora šermu, jste pohybově nadaná... “

To už Marinette nevydržela a společně s Aylou, Adrienem, Ninem vybouchla v smích.

„Já mám obě nohy levé,“ z očí jí tryskaly slzy smíchu.

„Ano, u ní je i chůze nebezpečná!“ řehtala se, Ayla.

„Padat umí docela dobře,“ dodal provokativně, Adrien.

„No pane, Agreste, jste její taneční partner, bude to tedy na vás, aby se vám tanečnice nezranila!“ řekl přísně, ředitel Diboas.

Prosím, paní Diboasová, ukažme nyní, těmto neznalcům, jak má vypadat pevné držení,“ natáhl ruku, ke své manželce.

Kovové schodiště u centrálního nádvoří.

„Začínám si myslet, vole, že přihlásit se sem, byl jeden z nejhorších nápadů co jsem měl!“ rozplácl se Nino na schodech.

„Kámo, já sem nechtěl, ale je to poslední, co plním svému otci k vůli. Když si vezmu, že je devět ráno a já od šesti tajtrdlíkuju jak opička na gumě. Jsem značně, znechucen.“ Adrien se narovnal a začal se vyptávat: „Co ty a Ayla, jak vám to jde?“

Nino protočil oči:

„Kámo, to je jak sjíždět holou zadnicí ledovou klouzačku. Je to jízda, ale víš, že to úplně dobře nedopadne. Dokonce mi vyhrožuje, že si já vezmu večerní šaty a ona oblek, že ani v tom tanci jí nevedu.“

Adrien se podíval na kámoše:

„Nechá se vůbec, vést?“

„Jo řekl bych, že jo. Ale nevím, s ní jsem prostě nervózní, abych jí neurazil.“ Nino , zněl zkroušeně.

„Ale vy spolu, trávíte noci ne?“ udivovalo, Adriena.

„Jo v noci, tam nemáme problém,“ zavzdychal Nino. Adrien se jen smutně pousmál, kéž by i on měl klidné noci, zvlášť, když ví, jaký kousek od něj spí, jeho dáma.