I Know You

10 - Wedding preparations

Katarina points of wiew

Odešla jsem z pokoje rovnou do pokoje holek. Zaťukala jsem a vešla. Alex seděla na posteli a Nath ležela na zemi a strašně se smála.

"Neruším?" Zasmála jsem se, když jsem tu Lochnesku viděla.

"N-ne v-v-vůbec." Smála se Nath a tak jsem za sebou zavřela dveře a sedla jsem si na postel k Alex, čekajíc, než Nath dosměje. Ale upřímně, čekala bych dlouho a tak jsem se spokojila s tim, když byla v klidu a věnovala mi svoji pozornost.

"Jak už víte, budu se vdávat, no a tak mám pár návrhů jak to chci provést, k tomu ale potřebuju pomoct." Řekla jsem narovinu.

"Sem s tím." Usmála se na mě Nath.

"Chci si ušít šaty. A šaty pro vás dvě chci sladit s květinami." Řekla jsem a Nath se rozzářili oči.

"Skvělé. Já už se těším!" Začala křičet a objímat mě.

"Strašně ti to preju Kat." Usmála se na mě Alex a také nás objala.

"Takže čím chceš začít?" Zeptala se mě Nath s roztaženými oči jako by koukala na Santu Klause.

"Potřebuju do města pro látku na moje šaty, koupit vaše šaty a objednat květiny." Řekla jsem a usmála jsem se.

"No tak na co čekat, jdeme!" Zavelela Nath a já se zasmála.

"Musím ještě něco zařídit. A nevím jak dlouho to bude trvat." Řekla jsem malinko sklesle.

"Aha tak nám tedy řekni co chceš koupit a mi tam zatím zajdeme." Řekla a už běžela pro papír a tužku. Musela jsem se smát. Nakonec to nebyl zas až tak špatný nápad a tak jsem jim napsala co mají koupit a šla svolat schůzku.

Asi po hodině obíhání lidí že spolku jsem zasedla ke stolu a začala se vyptávat co se dělo, stalo a nestalo a co se děje.

"Jeden spolek na nás naráží, má keci, protože nás spolek vede holka a plánují nás vykrást. Přesně za tři dny. Taky bylo pár potyček s bezdomovci. Ale to už jsme vyřešili. Jinak doufám že se neurazíš že jsem to řešil já když jsi měla starosti s dětmi." Charlie si stoupl a řekl co jsem chtěla vědět. Kývla jsem a chvíli bylo hrobové ticho, když jsem přemýšlela.

"Tak je okrademe první. Nedostanou se dovnitř, v žádném případě. A.. Ehm.. Chrisi, mohl by jsi tu potom zůstat, něco bychom probrali."  Zeptala jsem se, Chris zmateně kývl a tak jsem nechala ostatní k tomu ještě chvíli diskutovat.

"Dobře takže souhlasíte?" Zeptala jsem se, protože jsem už chtěla mít jasno.

"Ty se nás ptáš?" Zeptal se zmateně Nicolas.

"Ano?" Nadzvedl jsem obočí.

"V tom případě ano, souhlasíme." Řekli všichni sborově. Kývla jsem a usmála jsem se.

"Tak můžete jít a večer nástup v hale prosím." Řekla jsem a nechala je odejít.

Chris zůstal sedět na židli a nervózně se ošíval. Avšak i přes to se snažil být cool.