13 - Walk

14 2 0
                                    

Katarina points of wiew

"Ale Harry! Ty jeden lichotníku!" Zasmála se Margaret. Musela jsem se také pousmát. 
"Mami, už budeme muset pomalu jít." Řekl Oliver.
"Ale, kam by jste chodili. Ještě mi Kat neřekla jak žije." Usmála se na mě Margaret.
"Mám dvě děti, a snoubence." Řekla jsem a usmála jsem se.
"Panečku Kat, ty mi rosteš. Kdo je ten šťastný?" Usmála se.
"To budu asi já." Usmál se Harry.
"Děti moje. Drahý bože. To je kouzelné. Já mám radost. Tak už utíkejte ať vás nezdržuji." Řekla a oba nás objala. Za pomoci Eliota nám potom zmizla z očí.
Vyšli jsme ven a pomalu se vydali do centra města. Podle Olivera jsme tam mohli najít někoho, kdo by nám mohl ohromně pomoct. Někoho kdo přesně věděl, kde se lovci ukrývají. Došli jsme na jedno malé tržiště. Chvíli jsem si myslela že si z nás Oliver dělá srandu, ale asi nedělá. Zašli jsme do malého krámku s kouzelnickými potřebami. Za pultem stála malá babička.
"Olivere, ráda tě tu vidím, co tu děláte děti moje?" Zeptala se a šla k nám.
"Potřebujeme poradit, kde máme hledat lovce." Řekl Oliver. Já stála vedle Harryho a skoro nedýchala.
"Poraďte se u mě a dejte si se mnou čaj. Pak vám řeknu kde hledat." Řekla a tak jsme si sedli s ní ke stolu. Do šálku nám nalila každému čaj a mi se všichni napili.

Poradila nám kde máme hledat a tak jsme se pomalu vydali zase na cestu. Nemohli jsme jet autem. Takže jsme šli pěšky a snažili se brát to uličkami, v kterých nebudeme moc vidět. Nenápadně se nám podařilo dostat se až do vesničky. Upřímně nevím co jsme tam šli dělat, ale už se blížil večer a tak jsme se s klukama ubytovali.
"Tak jo co budeme dělat?" Zeptala jsem se a sedla si na postel.
"Co si zahrát karty?" Navrhl Oliver a Harry kývl. Sedli jsme si na postel a Oliver nám karty rozdal. Byli to obyčejní žolíci. Vzala jsem si do ruky svoje karty a prohlídla jsem si je. Na jedné byl Lukas a na druhé byla Camryn. Pořádně jsem zaostřila a pak se i pokusila obraz rozmrkat. Co to sakra je?! Na další kartě byla továrna. Stara továrna. Naštvala jsem se a karty zahodila.
"Nebudu to hrát nemám náladu. Jdu si dát sprchu." Řekla jsem a naštvaně odešla do koupelny. Harry za mnou něco volal, ale neslyšela jsem ho. Napustila jsem si vanu a svlékla jsem se. Pomalu jsem si do vany vlezla. Sedla jsem si a uvolnila jsem se. Podklouzlo mi to a já se začala topit. Viděla jsem tátu. Chtěla jsem aby mi pomohl, ale on mě jen více topil. Stále víc a víc. Docházel mi kyslík. A pak byla tma.

Cukla jsem sebou a rozhlédla jsem se kolem. To je ta paní s čajem. Kluci byli v pořádku a dívali se na stůl. Vypadali zamyšleně.
"Tak kdo z vás se ptal správně a má správné odpovědi?" Zeptala se ta stará paní.

Harry points of wiew

Když jsem došli na malé tržiště kde má být krámek s různými věci k čarování s tak. Přivítala nás starší paní která nám nabídla čas s tím že pak nám řekne kde hledat lovce. Napil jsme se čaje stejně tak jako ostatní. Ještě chvilku jsme si povídali a mě se začalo mlžit před očima.
Rozloučili jsme se s paní a vydali se cestou kterou nám poradila. Vyhýbali jsme se co nejvíce lidem a chodili uličkami které byly cele ponořené do tmy. Po pár hodinách chůze jsme se dostali na otevřené prostranství. Byla tam velká stará továrna. Jediné světlo bylo od velkých kovových dveří které vedli do vnitř. Vydali jsme se k nim. Než jsem je stihl otevřít, otevrěl je někdo jiný zevnitř. Ten někdo byl můj táta. Něco se ve mě zlomilo a já se mu vrhl s pláčem do náruče. Tak moc mi s mamkou chyběli. Strašně moc bych si prát aby tu teď byli. Viděli Kat a naše děti. Udělal bych cokoliv abych je mohl zachránit před tím kdo je zabil..
Pohled jsem začínal mít ostřejší a rozeznával jsme osoby kolem sebe.
,,Co to bylo?" Dostal jsem ze sebe a koukal se na všechny kolem.

I Know YouWhere stories live. Discover now