I Know You

15 - Rescue attempt

Oliver p.o.w

Strašně se mi začala motat hlava a sotva jsem viděl. Máchal jsem rukama kolem sebe a snažil se dostat pryč. Když jsem nahmatal nějákou stěnu, vydal jsem se po ni s tím že třeba najdu nějáké místo kde se aspoň na chvilku mužu zchovat. Nevím kde jsem byl ale zády jsem se opřel o stěnu a sjel po ní na zem. Chvilku jsem se rozdýchával a pak se začal soustředit jestli neuslyším něčí myšlenky. A přece jen se mi zadařilo. Vydal jsem se cestou kterou mě to táhlo. Byl jsem mile překvapen když jsem narazil na otevřené dveře. Byl to docela velkej pokoj, žlutě vymalováný a na stěnách měl medvídky. Uprostřed stály dvě dětské postýlky a mezi nimi křeslo. Vešel jsem tedy do pokoje a rovnou zamířil k postýlkám. V jedné byl maličký klučina v modrých dupačkách a v druhé holčička v červených dupačkách. Camryn a Luke pomyslel jsem si.
,,Ahoj prckové," pozdravil sem se a pozoroval je.
,,Takže nazvaný host?" Slyšel jsem a pak už jsem cítil jen studenou zem.

Katarina p.o.w

Vzbudila jsem se na studené podlaze v cele. Bolela mě hlava. Rozhlédla jsem se kolem. V cele naproti mě byl Oliver a v celé vedle Olivera byl Harry. Oba spali. Vstala jsem a došla k mřížím. Pořádně jsem s nimi zacloumala, ale s nimi to ani nehlo. Sakra.

"Olivere. Harry!" Křikla jsem na ně. Protože jak jsem zjistila, nikdo kromě nás tu není. Pořad leželi a neozvali se. V duchu jsem začínala panikařit, jestli jsou v pořádku. Notak kluci. Zacloumala jsem znovu s mřížemi.

"Ale ale!" Zaslechla jsem hlasitý hlas a přes moje prsty mě nějaký muž praštil železnou tyčí. Okamžitě jsem si je začala mnout. Do očí se mi nahrnuli slzy. Odstoupila jsem dál od mříží. Prsty mi začínali fialovět.

"Co to děláš!? To je Borelli vole! Dej jim tam to jídlo a pojď, vypadněte od tuť!" Křikl na toho chlapa nějaký jiný chlap. On jen kývl a hodil mi na zem chleba a vodu. Voda se začala vylívat. Rychle jsem jí zvedla. Poté položil jídlo na zem i klukům a odešel. Vydechla jsem si a sedla jsem si. V krku jsem měla úplně sucho a tak jsem se pořádně napila. Prsty mi boleli.
"Harry!? Olivere?" Zeptala jsem se znovu. Tiskla jsem své tělo ke zdi a koukala na ně.

Abouth p.o.w

Když jsem se probudil ležel jsem na tvrdé a studené zemi. Posadil sem se a rozhlédl se kolem. Byl jsme v cele a kolem bylo dalších pár. V cele vedle mě byl Oliver a na proti němu Katarina. Oba už byli vzhuru.
,,Co se stalo?" Zeptal jsem se chraptivým hlasem.

"To nevíme." Řekla jsem. Harry a Oliver se probudili jen chvíli od sebe a oba měli tu stejnou otázku. Mezitím co spali jsem ale nezahálela a utrhla si kousek trička, které jsem použila jako obvaz.
"Asi nás zajali Harry, asi jsme v kelu." Řekla jsem a povzdechla jsem si.

,,Všiml jsme si zlato, ale my se z toho dostaneme." Řekl jsem ji.
,,Lidi? Měl bych vám něco říct.." ozval se Oliver. Kývl jsem na náznak aby začal.
,,Když sem se dostal od toho plynu šel jsem podél stěny.. Nevím kam sem se dostal ale na tom místě jsem se vydýchal a pak se vydal tak kam mě to táhlo. K nejbližším myšlenkám.. Narazil jsem na jednu mistnost.." řekl a koukl na nás.
,,No a co jsi viděl?" zeptal jsem se ho.
,,Radši vám to ukážu..Jen zavřete oči a dýchejte." Dal nám instrukce a já i Kat jsme tak provedli. Najednou se mi v hlavě objevil obraz. Bylo to jako bych byl Oliver, viděl jsem to jeho pohledem. Místnost se žlutými stěnami a u prostřed dvě postýlky. V postýlách byli děti. Naše děti. Vypadali naprosto v pořádku. Po tvářích mi začali stékat slzy. Jsou živý. Naše děti jsou živý.