I Know You

18 - Tell me that's not true

Katarina p.o.w.

"Kde jsi ten příběh slyšela?" Zeptala jsem se Emy. Přišlo mi to až moc konkrétní, nemůže vědět že jsem měla bratra Nicka a že můj kamarád, který ovládá oheň se jmenuje Charlie a co teprve že můj syn se jmenuje Luke.
"Vyprávěla mi ho má chůva, Carrie, říkala mi ho často když jsem byla malá a stále mi ho vypráví." Řekla a usmála se. Kývla jsem.
"Carrie? Mohu se vás na něco zeptat?" Zakřičela jsem na tu dívku která přišla s Emou. Otočila se na mě, kývla hlavou a začala mi věnovat pozornost.
"Co přesně Katarině tehdy udělal její otec?" Zeptala jsem se.
"Její otec se do Katariny tak moc zakoukal, a tak moc byl okouzlen její krásou, že neodolal. Tu noc Katarinu znásilnil." Řekla a povzdechla si. Z oka mi ukápla slza.
"Ostatně podlehl ji jako každý kdo ji kdy viděl, slyšela jsem i že poté ji pár dalších podlehlo ale z její strany to nikdy nebylo dobrovolné." Řekla a já cítila jak mi slzy máčí tváře.
"Nemluví se v tom příběhu víc i o Nick.. chci říct.. Nickolasovi?" Řekla jsem.
"Ano, Nickolasovím osudem je dávat Katarině svůj čas, avšak za oběti svého života." Řekla. Kývla jsem.
"Takže je to moje chyba?" Řekla jsem potichu.

Abouth p.o.w.

Přesunul jsem se víc k mřízim a poslouchal menší pokračováni Emiina příběhu.
,,Je možné že se to opravdu stalo?" Zeptal jsem se s údivem. Pohledem sem sjel na Emu a pak na tu Carrie.
,,Nikdy ste nás neviděli.. A hodně věci v tom příběhu je podobných prakticky stejných Jakl teď.. Muže to být jen schody náhod či..?" Pokračoval sem a čekal jestli mi někdo odpoví.

"Tak velká shoda náhod být nemůže, ale jestli je ten příběh pravda, to ti říct také nemůžu. Věř čemu chceš." řekla Carrie.                                                                                                                                                 "Harry... já.." řekla jsem a posunula jsem se co nejblíže k němu, zbytek jsem pošeptala, aby to nikdo jiný kromě Harryho neslyšel ".. můj táta, on, stalo se to co v tom příběhu, jen víckrát." řekla jsem a nechala padat slzy dolů z mích tváří.

,,Chceš mi říct že tě..?" Ani jsem to nedořekl hlas se mi na konci zlomil při představě co jí ten hajzl udělal. A já ho měl za fajn chlapa a přitom to byl největší hajzl pod sluncem. Bylo mi Katariny tak moc líto. Vzal jsem ji ruku kterou jsem hned lehce zmáčknul. Druhou rukou sem ji otíral slzičky které ji stále dokola tekli.

"Přesně to chci říct Harry." Řekla jsem a snažila se být Harrymu co nejblíže, i když to přez mříže moc nešlo. Potřebovala jsem ho obejmout. Tak moc.

,,J-já myslel.. Myslel jsem že si... No vždyť víš.." nevěděl sem co říct. Slzy sem měl na krajičku. Neřekl bych že Erik byl až takový kretén který by ublížil vlastní dceři.
,,Lásko, moc mě to mrzí.." řekl jsem a z oka mi ukápla první slza. Kat se natiskla co nejvíce k mřížím a já ji napodobil. Chci jí mit u sebe i když vím že to nejde. Chci jí ochraňovat do konce života, starat se o ní a všechno ostatní. A to samé platí i o dětech strašně moc mi chybějí.

"Víš Harry, můj otec nebyl perfektní, ale všichni ho obdivovali a milovali, a já nikdy nechápala proč. Vždyť, udělal toho tolik, ale nikdy nic pro nás, pro mě a Nicka. Víš i Nick s ním měl problém, ale jakmile byli venku spolu, byl na něj hodný. Zato mi dva si nikdy nesedli. Nikdy mě neměl rád. Ale já se snažila, tak moc jsem se snažila aby mě rád měl. Harry já ho milovala, vždyť to byl můj otec,ale...." vzlykla jsem.
"Neuměla jsem dělat to co matka. Ona ho milovala i přes to, že to věděla, že věděla, že mě mlátí, že mi ubližuje. Říkávala že mě miluje, a že je to jeho projev lásky. A třeba byl, jen hrubší. Avšak vždy jsem si to zasloužila, třeba ti opravdu byla moje chyba." Řekla jsem a pro sebe se usmála. On za to nemohl miloval mě.