I Know You

14 - Night tell

Harry points of wiew

Bylo toho najednou moc, chceme zachránit děti ale někde uprostřed ničeho nás napadnou lovci. Fakt super. Mě a Kat píchli nějákou injekci. Hned se mi začalo mlžit před očím a motat se mi hlava. Nic neměnilo to že jsem se zkazil bránit. Rozdával jsem rány na všechny strany, přesto jsem jich několik dostal. Nevím kolik minut mohlo uběhnout ale začal jsem zase normálně vědět a byl sem vyčeranej. Rozhlédl jsem se kolem abych zjistil jak sme na tom. Katarina statečně bojovala s dvouma chlapama a Oliver měl u sebe  tři, na zemi jich leželo asi šest. Jestli byli mrtví nebo ne, to my teď bylo vážně ukradený. Koukl jsem se znova ke Katarině která u sebe měla jen jednu z těch goril. Než jsem ztihl zareagovat měl jsem ho na zádech. Schodil jsem jo ze sebe a začal se s ním prát. Využil jsem chvilky kdy byl ke mě zády a zlomil mu vaz. Jednoduché řešení.
,,Dost!" Zařval jsem a všichni přestali.
,,Olivere, oslep je!" Zavelel jsem a čekal jestli to udělá. Netrvalo to ani pár sekund a lovci začali panikařit, otáčeli se kolem sebe a čekali co bude.
,,Vraťte nám zrak!" Řekl jeden z nich a j teď dostal výborný nápad.
,,Fajn, vrátíme vám zrak pokud budete správně odpovídat na naše otázky.." řekl jsem a koukl na Kat a Oliho. Ti na mě koukali stylem si blázen, a já na ně jen mrkl. Přistoupil jsem blíž k nim.
,,Olivere ty budeš v jejich mysli pátrat zda odpovídají po pravdě, pokud ne dáš mi znamení a já ho zabiju. Ale pokud odpoví dobře alespoň na tři otázky, vrátíš mu zrak. Kat, pokud to zvládneš tak hned jak se někomu vrátí zrak, tvoji silou ho prostě něják zabiješ ano? Pokud nepostačí tohle pak jsem tu ještě já a moje příkazy.." řekl jsem jim potichu aby to lovci neslyšeli a sledoval jejich reakci.

Katarina points of wiew

Kývli jsme a připravili jsme se.
"Takže, kde jsou naše děti?" Zeptal se Harry.
"Nemáme vaše děti." řekl jeden z lovců a Oliver zakroutil hlavou. Harry lovce zabil a já začínala být dost naštvaná. Že si vůbec dovolují nám lhát. Ti hajzlové.
"Tak znova, kde jsou naše děti!!?" Zeptal se Harry a já cítila jak se vzduch ochlazuje.
"V továrně." Řekl jeden a Oliver Kývl.
"Kde je ta továrna!?" Zeptal se Harry dál. Vnímala jsem jak se těla lovců hýbou při každém nádechu. Nikdo neodpověděl.
"Tak kde je?!" Zakřičel. Nádech a výdech.
"V centru města." Řekl jeden a já už jen viděla jak Oliver zakroutil hlavou.
A pak aniž bych to plánovala. Jsem vnímala nádech všech lovců. A bum. Těla se všechna roztříštila na malé kousíčky, kvůli výbuchu vzduchu který je roztrhal. Zakrila jsem si rukama pusu ale i tak jsem vykřikla. Bože můj. Kluci vypadali že neví co se to stalo.
"Bože já... pane bože... co to jsem ... tohle nejsem já... Harry ..." byla jsem absolutně v šoku a pohled jsem přesunula na Harryho.

Abouth p.o.w

Než jsem stihl něco udělat těla byla na maličkaté části kolem nás. Kat se cela třásla a neměla daleko k pláči.
,,Zlato, to nic ano? Vše bude zase v pořádku..." řekl jsem lítostivě a šel pomalu k ní abych jí obejmul.
,,Jdu prohledat auto.." řekl tiše Oliver a já jen kývl.

Objetí jsem mu vrátila.
"Já... tohle přece nejsem já Harry, nikdy jsem nebyla. Byla jsem Nickova malá sestra jediné co jsem dělala dobře bylo, pomáhat lidem. Proto jsem šla na zdravotku. A co dělám teď. Přeberu spolek o kterém nic nevím, snažím se dostat do života lidem, kteří o to  nestojí, ublížím člověku kterého miluju. Vždyť jsi kvůli mě byl v kómatu. Zjistím, že jsem nějaké monstrum a neumím se postarat o své vlastní děti Harry. Jsem příšerná matka, příšerná sestra, šéfová, kamarádka i snoubenka. Jsem hrozná Harry, všechno zničím." Začala jsem vzlykat a pořádně se Harryho držela.