Důvěrné pouto [Pozastaveno]

16.

,,Co prosím?" řekl to, co jsem slyšela? ,,No, chtěl bych ti dát Stellu do péče." udiveně jsem na něho koukala. ,,Hele, Stella je moc hodný kůň, ale sedne jen málo komu. Ty jsis ji přímo zamilovala, mám pravdu?" přikývnu ,,No a zatím tu není nikdo, kdo by Stellu chtěl. Jenom tu tak postávala. A prodat se mi ji fakt nechtělo. Takže, je teď skoro tvoje." stále jsem jeho slova nemohla pobrat. On mi dal do péče Stellu! Když si to konečně uvědomím, obejmu ho. Vím, je to trapné, ale když máte ohromnou radost, tak jde všechno stranou.

Asi po 5 min jsem ho pustila. ,,Jsem rád, že máš radost, ale teďka jen odveďte koně do výběhu. Jsou tam všichni kromě těch, co byli na vyjížďce. Kája by za chvíli měla přijít." řekl a s těmito slovy odešel.
Rozběhla jsem se za Stellou, rozrazila dveře jejího boxu a vrhla jsem se jí kolem krku. Stella na mě udiveně koukala, ale pak se vrátila ke svému podřimování. Připadalo mi, jako bych byla v 7. nebi. Byla jsem nesmírně šťastná. Nic jsem si nepřála na světě tolik, jako mít v péči nějakého koně. Ano, všichni koňáci touží po tom mít svého vlastního koně, ale já ne. Nemám tolik času na něho a hlavně nevím, jak s ním správně zacházet. Přeci jen Tom už v tom má praxi.

***

Hladím Stellu a ona svou srstí hladí mě. Společně tak stojíme a nikdy nechceme změnit tuhle chvíli. Stella je ta nejlepší kobylka, jakou jsem mohla potkat. Ano, jsme spolu jen chvíli, ale už teď vím, že  k sobě patříme. Stella je jiskra v mé duši, pro kterou se opravdu vyplatí žít. Je věrný přítel, o kterého by jsi neměla přijít. Je... ,,Jdeš se mnou odvést koně do ohrady?" Kája se objeví ve dveřích boxu, které jsem před tím rozrazila. ,,Jo, jasně. Můžu vzít Stellu?" Kája přikývne a já si dojdu pro její ohlávku a vodítko.

Stella má fialovou ohlávku a fialovo-růžové vodítko. Nasadím jí to na hlavu a čekám na Káju. Mezitím jí rozpletu cop, který jsem jí ráno zapletla a rukou trochu rozčesala hřívu. Kája si mezitím nachystala Kaslu, tak jsem vyvedla Stellu a šla s ní směrem k ohradě. Když jsem vyšla ze stáje, uviděla jsem před bránou naše modré auto. Táta mi zamával a já mu mávání opětovala. Rychle jsem Stellu odvedla do ohrady, dala jí pusu a vypustila za ostatními koňmi. Krokem se vydala k hloučku koní a začala se pást. Obrátila jsem se na Káju. ,,Vezmeš prosím Táňu do ohrady? Na mě už čeká taťka." Kája vypustila Kaslu a odpověděla mi. ,,Jasně. Tak se měj." zamávala mi a já už běžela směrem k našemu autu. Hupla jsem na místo spolujezdce a přikývla taťkovi, že můžeme jet.

***

,,Tak jak bylo?" zeptá se taťka jen co vyjedeme ze dvora. ,,Úžasně! Ani nevíš, co se dnes stalo. Tomáš mi dal do péče Stellu!" oči mi zazářili nad tou vzpomínkou. ,,Tak to je úžasné! Gratuluji ti zlato." řekl táta a zamířil k našemu domovu.

Přijeli jsme domů a já se vydala do svého pokoje. Jen co ze sebe svléknu špinavé oblečení a vezmu si čisté, zazvoní mi telefon. Kouknu na displej a ten ukazuje, že mi volá mamka. ,,Čau mami. Tak jak se máš?" ,,Ahoj zlatíčko! Mám se skvěle, ale přeci jen mi chybýte. Co škola?" ,,Jo, ta je v pohodě. Jo a víš, co se dneska stalo? Dostala jsem Stellu do péče!" ,,No páni! Mám za tebe ohromnou radost. Jsi moje 1." usmála jsem se sama pro sebe. ,,Moc mi chybíš mami." ,,Vy mě taky. Ale než se nadějeme, budeme všichni spolu, jo? Tak se tam mějte. Já už musím jít. Tak papa." ,,Ahoj." Najednou sluchátko na druhé straně ohluchlo. Chvíli jsem ho nechala u ucha. Tolik mi chybí mamka...  Zalezla jsem si do postele s knihou, ale brzo mi ztěžkla víčka, tak jsem ji zaklapla a poddala se říši snů.