Důvěrné pouto [Pozastaveno]

21.

Vejdu do stáje. Je tu klid a ticho. Otevřu dveře Stellinýho boxu. ,,Ahoj zlato!" Pozdravím ji a kobylka tichounce zařechtá. Zahřeje mě u srdce. Sednu si do rohu boxu a začnu přemýšlet. Přemýšlím o tom, jak se mi změnil život po tom, co jsem potkala Stellu. Moc velká změna to není, ale přes to je to velký rozdíl. Začít mít někoho rád. Těšit se na něho. A vědět, že on se těší na vás je nepopsatelný zážitek.

Za chvíli usliším kroky na kamenné uličce mezi boxy. Rychle vstanu a začnu hladit Stellu. Pak se ve dveřích boxu objeví Tomášova hlava. ,, Já věděl, že tě najdu tady. Tak šup, vyčistut Stellu a půjdeme do kryté jízdárny, protože se obávám, že co nevidět začne pršet." Zkončil svou větu a odešel ze stáje. Já si vzala potřebné čištění a začla čistit Stellinu strakatou srst. Moc špinavá nebyla, tak jsem to měla rychle hotový. V sedlovně jsem našla její sedlo a uzdečku a při pohledu na podsedlovou dečku jsem si uvědomila, jak by bylo super, kdyby dostala novou.

Rychle jsem Stellu osedlala a odvedla do kryté jízdárny. Tam už čekal Tom. ,,Tak nasedat." Usmál se na mě a já ho poslechla. Stella si přešlápla z nohy na nohu, ale jinak stála klidně. Přitáhla jsem trochu otěže a mírně ji pobídla. Kobylka se dala do pohybu a poslušně ťapkala po obvodu jízdárny. Tom měl v ruce nějaké papíry a nás moc nevnímal, tak jsem Stelle povolila hlavu a sama seděla jako pytel brambor.

Po chvíli Tom papíry odložil a já se hoknem narovnala a srovnala si Stellu. ,,Naklusejte si. Já jsem hned zpátky." Řekl a s těmito slovy odešel. Pobídla jsem Stellu a ta se dala do energetického klusu. Zpomalila jsem ji trochu a začala vysedávat. Pak jsem ale zasedla do sedla a pokračovala v pracovním klusu. Zde jsem si více uvědomovala Stellin krok a více se snažila.

Chvíli jsme klusali a já si ji pak nacválala, aby mi před Tomášem neudělala ostudu. Jemně jsem ji zmáčkla boky a kobylka zrychlila. Znovu jem ji pobídla a Stella si nacválala. Vyhodila si zadníma nohama, ale já jsem ji držela, tak dál cválala poslušně. Šikulka moje!

Za chvíli přišel Tom. ,,Můžeš si nacválat. A v klidu!" Poslechla jsem ho a nacválala. Tom zatím nachystal pár křížků a jeden kolmáček. Budeme skákat! ,,Tak a teď si v klusu skoč tenhle křížek." Zpomalila jsem Stellu a v klusu ji navrdla na překážku. Stella zvedla přední nohy a odrazila se. Bohužel pod sebe nedala ty zadní, tak shodila 1 břevno, na které si pak šlápla. Hrozně se toho lekla a rozběhla se, při čemž začala vyhazovat. Měla jsem co dělat, abych se udržela. Pak jsem ji ale dostala pod kontrolu a zklidnila ji.

,,To nevadí. Zkus to znovu." Křikl na nás Tom a zvedl spadlé břevno. Já se Stellou jsme si objeli kolečko a pak si překážku skočili znova. Stella si tentokrát dávala velký pozor a překážku skočila s velkou rezervou.

Dále jsem si skočila i nachystaný kolmák. Cvalem jsem Stellu navedla rovně na překážku a snažila se všechno dělat správně. Stella se odrazila v čas, ale po doskoku se ji rozjeli nohy a málem jsme spadli. Ale vyrovnala to. ,,Zkus to ještě jednou." Řekl Tom a mrknul na mě. Já jsem Stellu znovu navedla na překážky, které jsme ukázkově skočili. Tom se usmíval a přidal nám pár překážek.

Na konci hodiny si to Stella vykračovala podél hrazení a krk měla krásně uvolněný. ,,Ty jsi moje šikulka." Řekla jsem jí a pohladila ji po jejím strakatém krku. Kobylka si odfrkla a dál poklidně šla.

Asi po 3 kolečkách jsem ji odvedla do stáje. Sundala jsem jí sedlo a zjistila, že je Stella celá spocená. Vzala jsem tedy kus slámy a do sucha ji vytřela. Stella vypadala, že se jí to líbí, tak jsem ji ještě chvíli masírovala, i když už byla suchá.

***

Otevřu branku od ohrady a sundám Stelle ohlávku. Ta vejde do ohrady a podívá se na mě. Zavřu za ní branku a dívám se na ni. Stella ke mě přijde a jemně do mě žďuchne čumákem. Pohladím ho a vrátím se do stáje. Tam se ještě ohlédnu. Stella pořád stojí u ohrady a kouká se na mě. Pak se ale otočí a odcválá za ostatnímy.

Ve stáji najdu Toma. ,,Umí Stella jezdit ve westernu?" Zeptala jsem se ho. ,,Umí. Kdysá u jejího minulyho majitele spolu jezdili western. Docela jim to šlo. Proč se ptáš?" Mám se ho zeptat, nebo ne? Maximalně mi vynadá. Ale zas mít vroubek už ze začátku? Já nevím! ,,Protože bych si ho ráda vyzkoušela a Stella se i do westernu hodí..." Je to venku! To bude průser. ,,No, nějaký westernovýsedlo by se tu našlo, ale nemám k němu deku ani uzdečku. To bych musel koupit. Ale přemýšlel jsem o tom." Rekl Tom. ,,Ve městě je nový obchod s jezdeckými potřebami a mají tam jeden moc hezký červený set." Řekla jsem mu o tom hezkým setu. ,,No uvidíme. Kouknu se tam, jo? Stejně už potrebuje i novou podsedlovku do anglie. Ta její je už stará a odrbaná." Mé naděje stouply! Stella bude mít možná nový kabátek!

***

Kouknu na mobil. Mám SMS od taťky.

Dnes tě vyzvednu o něco dřív. Mamka zítra přijede a je potřeba uklidit. O půl šestý tam jsem.

Hodinky ukazují 17:03. Mám ještě čas... Vejdu do sedlovny a vezmu si tu samou knížku, jako minule. Otevřuji a začtu se do ní. Doma žádnou knížku o koních nemám. Ale teď si ji přeju k narozeninám. A ty jsou za 2 týdny.

Do knihy jsem se začetla tak, že jsem málem zapomněla na čas. Rychle jsem ji uklidila a šla vyhlížet taťku. Ani ne za 5 min se tu objevil. Kolem šel Tom, tak jsem se s ním rozloučila, zamávala Stelle do ohrady a nasedla k taťkovy do auta vstříc velkému úklidu.