25.

11 0 0
                                    

Hned co mě taťka vyložil u stáje, vydala jsem se do stáje za svou milovanou kobylkou. Když jsem vešla do dveří, uslyšela jsem mně dobře známé řehtání. Stella! Otevřela jsem její box a začala se s ní mazlit. Stella do mě jemně drkla nosem, že chce nějakou dobrotu. Z kapsy jsem vytáhla jednu z mrkví, které jsem si vzala z domu. Když Stella mrkev uviděla, rychle mi ji sebrala abych si to náhodou nerozmyslela. Když ji dochroupala, dožadovala se další, ale když zjistila, že další nebude, naštvaně si odfrkla. ,,Dostaneš potom ty mlsoune." Zasmála jsem se a šla najít Toma.

Našla jsem ho jak lonžuje nějakého mladého hrebečka. Hrebeček vypadal krásně, ale trochu divoce. Když ho Tomáš nacválal, ne jednou si vyhodil. Jeho černá srst se na slunci leskla a v jeho kaštanově hnědých očích měl šibalský výraz. Už od pohledu bylo vidět, že to žádný pohodář nebude.

Když mě Tom spatřil, zastavil hřebečka a zamířil i s ním ke mně. ,,Ahoj. Dneska půjdeme na jízdárnu. Vyčisti a osedlej si Stellu a i s holkama mě počkejte na jízdárně. Můžete si zatím rozehřát koně." Přikývla jsem a pohladila hřebečka, který mi začal ožužlávat rukáv od mikiny. ,,Tohle je Warrior. Je to anglický plnokrevník. Bude tu tak na týden bydlet, protože kamarád jel s rodinou na dovolenou a poprosil mě, zda bych se mu o něho nepostarala. Je to pěkný kvítko, tak bacha na něj." Varoval mě Tom a znovu pobídl malého raráška.

Doběhla jsem do stáje a zamířila do sedlovny. Vzala jsem si kartáče a vydala se směr Stellin box. Stella zrovna pila, ale když mě uviděla, přestala.

Přejížděla jsem kartáčem po bílo-černé srsti a snažila se vyčistit tmavý flek na hřbetě Stelly. Přitlačila jsem trochu a ten flíček ne a ne povolit. Namočila jsem si tedy hadr a snažila se ho vydrbat hadříkem. Asi po 5 minutách už po něm nebylo ani památky.

Dočistila jsem kobylku a vydala se pro sedlo. V sedlovně jsem potkala Annu, která si zrovna brala sedlo pro Ediktera. ,,Ahoj." Pozdravila jsem ji. ,,Ahoj." Pozdrav mi opětovala a vydala se do boxu k Edikterovi. Já si vzala Stellinu výbavu a šla jsem ji nauzdit.

Když jsem na strakatou kobylku položila sedlo, podívala se na mě. ,,No ano Stello, jdeme jezdit." Zasmála jsem se a zapla podbřišník. Když jsem odcházela z boxu, Stella do mě jemně drkla čumákem. Vyndala jsem jednu mrkev z kapsy, dala ji Stelle a šla se kouknout, jak na tom jsou ostatní. Dneska tu místo holek přibyli ještě jedna holka a kluk. Holčina si sedlala Táňu a kluk Zrnku. Šla jsem za Kájou, která už měla Kaslu přichystanou.

,,Kdo to je za ty 2?" Zeptala jsem se. ,,To je Týna a Martin. Jezdí ve středu, ale protože jedou na školní výlet, šli dneska. Jsou to dvojčata." Řekla mi Kája a já přikývla.

Vyvedla jsem Stellu z boxu a zamířila na jízdárnu. Ostatní ještě neměli hotovo a Kája si šla vžít chapsy. Dovedla jsem Stellu k hrazení, dotáhla ji a nasedla. Začala jsem si krokem obcházet jízdárnu. Stella šla klidně s uvolněnou hlavou. Pohladila jsem ji po krku a kobylka zbystřila. Jak já tohle miluju!

Když jsme si asi 4x objeli jízdárnu, přišli ostatní a připojili se k nám. Holky si začali povídat a ke mě se přidal Martin.

,,Ahoj. Jsi tu nová?" Zeptal se mě. ,,Jojo, asi před 3 týdny jsem sem začala chodit. Jak tu jezdíš dlouho ty?" Zeptala jsem se ho na oplátku já. ,,Rok a půl. Moc dlouho ne. Mimochodem jsem Martin." Řekl a podal mi ruku. ,,Sára." Ruku jsem přijala. To už ale přišel Tom, takže naše konverzace byla u konce.

,,Fajn. Posbírejte si koně a naklusejte si. Pojedete Táňa, Manou, Edikter, Zrnka, Stella a poslední Kasla. A dodržujte si rozestupy." Řekl Tom a postavil se ke kraji hrazení. Týna naklusala a vsechny nás předjela. Stella už taky chtěla klusat, ale já jí to nedovolila. Po Týně jela Anna s Edikterem, za nimy Elizabeth s Manouem, pak Martin a Zrnka, my a nakonec Kája se svou ryzkou Kaslou. Stella trochu hnala, tak jsem ji přibrzdila a dál spokojeně klusala.

,,Ostatní počkají a Týna si v rohu udělá malé kolečko. Až vyjede z kolečka, jede další. Takhle pokračujete všichni. Když kolo dojedete, klušete dál kolem hrazení." Vysvětlil Tom. Týna pokračovala v klusu a my jsme zpomalili.

Když jsme si to všichni projeli, nacválali jsme a párkrát jsme si objeli jízdárnu. Pak jsme si ještě trénovali přechody a nakonec nějaká kavaletová práce. Stella byla hodná a já byla spokojená.

,,Tak si vykrokujte a potom koně odveďte do stáje. Kasla, Stella a Zrnka jdou do výběhu. Zbytek zůstává ve stáji." Zavelel Tomáš a poté odešel. My si vykrokovaly koně. Já povolila Stelle otěže a ta si hned dala čumák k zemi.

Když jsem jela do stáje, viděla jsem, jak Warrior a Sam si hrají ve výběhu. Warrior běhal po celým výběhu a přitom kopal po maličkým Samovi. Sam se ho vždy snažil dohonit. Najednou se War zastavil, postavil se na zadní a kopal předníma nohama. Sam se taky postavil na zadní, ale jeho maličmé tělíčko dosáhlo pouze do půlky Warriorova břicha. Vypadalo to vtipně.

Dovedla jsem Stellu do boxu a sundala jí sedlo. Když jsem jí sundávala uzdečku, dala jsem jí pusu na černý čumáček. Její bílý proužek na něm doslova zářil.

Vyndala jsem jí udidlo z huby a uzdečku si dala na rameno. Popadla jsem sedlo a šla ho uklidit do sedlovny. Zde jsem si pak vzala Stellinu ohlávku a vodítko a šla za ní. Dala jsem jí zbytek mrkví, nandala jí ohlávku, připla vodítko a šla se zeptat, jak na tom jsou ostatní.

Když byli všichni hotový, vyvedla jsem Stellu z boxu a zamířila k výběhu. Když jsem ale ostatní viděla, jak nasedaj na koně, tak jsem se taky vyhoupla na Stellin hřbet.

,,Kdo tam bude první, vyhrává!" Křikla Kája a pobídla Kaslu do cvalu. My s Martinem na nic nečekali a taky pobídli své koně. Stella ihned nacválala a snažila se dohnat kaslu. Ačkoliv se snažila jakkoliv, Kasla vyhrála. Ale i 2. místo je pěkné.

Sundali jsme koním ohlávky a vypustili je do výběhu. Krokem se rozešli doprostřed ohrady a tam se začali pást. My jsme se vrátili zpátky za ostatníma.

***

,,Tak my jedem. Ahoj!" Křikla na nás Týna a i s Martinem se vydala k autu jejich rodičů. ,,Ahoj!" Křikli jsme za nimy a vydali se na balíky. Tam jsme si sedli a začali si povídat.

,,Kdo všechno sem chodí na koně??" Zeptala jsem se holek. ,,No, chodíme já, ty, Anička, Elizabeth, Týna, Martin a pak ještě Verča, Lea a Káťa. Lea a Káťa chodí úterý sobota a Verča úterý. Nechceš taky chodit v sobotu? Jezdí se většinou na vyjížďky a Stella vždy zůstává doma. Teda až na vyjímky. S taťkou bych to domluvila." Řekla Kája. ,,Jestli to dovolí rodiče, tak proč ne?" Řekla jsem a usmála jsem se na ni. ,,Já taky chodím v sobotu. Je to fajn." Přidala se k rozhovoru Anna.

Povídali jsme si asi půl hoďky, pak jsme ale museli domů. Nasedla jsem do auta k mamce a cestou domů jsem ještě Stelle poslala vzdušnou pusu.

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Jan 25, 2018 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

Důvěrné pouto [Pozastaveno]Kde žijí příběhy. Začni objevovat