Pure light

24.

Už je to několik dní, co jsem tu. Vždy je to stejné. Jednou denně dostanu jídlo a pak jdu na mučení v podobě zabodávání dýk do těla. Poté mě vždy odhodí zpátky do cely, kde buď usnu, nebo ztratím vědomí. Takhle přežívám. Není to kdoví jaký komfort, ale zatím žiju. Cítím se hrozně vyčerpaně a pomláceně. Každý zpropadený sval mě bolí. Ty rány se zacelují sakra pomalu. Ale jak jsem řekla, jsem šťastná za to, že žiju. Z přemýšlení mě dostanou něčí kroky. Už je tu zase. Tentokrát se ani nesnažím vzpouzet, jelikož mi je jasný, že se tomu stejně nevyhnu. Odevzdaně se nechám táhnout. Ovšem dneska jdeme jinou trasou, než vždycky. Dorazíme do místnosti, která se podezřele podobá lékařské ordinaci. Ten chlap mě přiváže na křeslo a mě se znovu zmocní strach. Tohle je úplně něco jiného, než před tím. Začnu sebou lomcovat, ale popruhy ne a ne povolit.

„Klid maličká." řekne nějaký chlap, který zrovna přijde do místnosti. Vypadá jako šílený vědec z filmů. Přiblíží se ke mně a do ruky mi bodne kanylu. Prosím ne. Poté to zapne. Černá tekutina se ke mně začne nebezpečně přibližovat a já panikařím. Strach mě plně pohltí. Jakmile se ta tekutina dostane do mého těla, vydere se ze mě výkřik. Je to, jako by mi žilami koloval oheň. Kudy ta tekutina proteče, to spálí na uhel. Je to milionkrát horší než proměna. K tomu se ještě přidá nesnesitelná bolest hlavy. Přeju si, abych omdlela a vůbec nic z toho necítila, jenže moje přání není vyslyšeno. Po tvářích mi tečou hořké slzy a já nejsem schopna ničeho jiného, než křičet. Možná to trvalo hodiny, dny, měsíce. Osobně mi to připomínalo věčnost. Konečně mě odpojí. Přede mnou se zjeví Samuelovo tvář.

„Kde je Kříž andělů?" zeptá se.

„Já nevím." dostanu ze sebe. Samuel zakroutí hlavou a nechá mě odvést. Ten chlap mě chytí a odtáhne mě zpátky do cely, kde se konečně propadnu do sladkého bezvědomí.

***

Dívá se na sebe zkoumavě v zrcadle. Svůj odraz skoro nepoznává. Ze zrcadla se na něj dívá obraz zoufalství. Jeho propadlé tváře, které jasně dokazují, že zhubl, nejsou jeho jediný problém. Na kráse mu taky nepřidávají jasně viditelné kruhy pod očima a prázdný výraz ve tváři. Vypadá jako oživlá mrtvola a naneštěstí se tak i cítí. Prohlížel by se déle, ale někdo k němu vtrhne do pokoje.

„Steve, já to dokážu. Dokážu se s Annabeth spojit." vykřikne šťastně Wanda a Steve při zmínce Annabethina jména oživne.

„Doopravdy?" zeptá se skepticky Steve a odpovědí mu je jen přikývnutí.

Wanda na něj ukáže, ať jde za ním, jelikož ho ke své mu plánu potřebuje. Společně dorazí do obývacího pokoje, kde jsou úplně všichni.

„Teď bych poprosila, abyste se všichni posadili na zem a chytli se vzájemně za ruce." křikne na ně Wanda a oni to bez protestů vykonají. Čarodějka si sedne k nim a propojí se s nimi. Získá jejich energii a začne se soustředit na Annabeth. V tom to uvidí. Úplně všechno, co se jí doposavad stalo, přejde částečně i na ní. Vykřikne, ale stále se drží. Musí zjistit víc. Pátrá v její mysli, když v tom ucítí, jak jí začne hořet celé tělo. Křičí, ale pouto zatím ještě nepřeruší. Celý tým se na ni vystrašeně dívá a nedokáže ji pomoct. Musí vydržet. Tu větu si neustále opakuje. Bohužel to vše je nad její síly a ona se skácí k zemi.

Její bratr je v momentě u ní a starostlivě se na ní podívá. Chytí ji do náruče a přenese ji na pohovku. Vision se prodere celým týmem a přejde k ní. Položí jí ruku na tvář, jako by byla ze skla. Začne ji uzdravovat, čímž na sebe přenese její bolest. V ten moment je mu to jedno. Jediný, co chce je, aby jí ulevil. Po chvíli jeho milovaná otevře oči a bolestně si promne spánky. Poté se vděčně usměje na Visiona, který ji úsměv oplatí.

„Co se stalo?" otáže se Steve a nervózně si skousne spodní ret.

„To Annabeth." odpoví mu se strachem. On si ji jen vystrašeně přeměří.

„Můžu-, můžu to vidět?" zeptá se.

„Steve, nemyslím si-" snaží se mu oponovat.

„Prostě mi to ukaž." křikne na ni rozhodně. Ona jen bezradně přikývne. Položí mu na spánky ruce a vše mu ukáže. On se celý napne a zařve. Po pár sekundách sjede na kolena. Jakmile Wanda přestane, Steve se párkrát zhluboka nadechne. To snad není možný. Jak to může vydržet? Celý tým se na sebe bezradně pohlédne. Nikdo neví, co má dělat. Čarodějka se sice propojila s Annabeth, jenže ani ona neví, kde je. Tím pádem jsou úplně bezradný. Jediný možný plán je čekat, jestli se zachrání sama.

Takže, abych to nějak shrnula :D Annabeth trpí a Steve s Avengers neví, kde je. Myslím si, že to pokračuje dobře :D Doufám, že se vám kapitolka líbila a zase budu moc ráda za jakoukoliv odezvu.