Jasmine II. ✔

47.-Zase v Bradavicích?!

Počet slov: 380
27.srpna 1994

,,Siriusi!"

,,Ano, miláčku?"

,,Jedu do Bradavic a přijedu o nějakém víkendu, ano?"

,,A co naše dítě?!"

,,Neboj, až to bude akutní, tak přijedu!"

Jo, tenhle rozhovor se mi pořád přehrával v hlavě.

Sirius o mě neustále pečoval, což bylo rozkošné.

***
1.září

,,Holly! Dělej!"zavřeštěla jsem a moje dcera protočila očima.

,,Siriusi!"objala jsem ho a on mě pohladil po tváři.

,,Vrať se mi."ustrašeně se na mě podíval a já se přemístila.

Proběhla jsem sloupem a musela jsem dát Siriusovi za pravdu. Začal mi chybět.

Nastoupila jsem do vlaku a hned potkala svoje kamarádky.

,,Rachel! Jess!"objala jsem jednu po druhé.

,,Jas! Ty jsi těhotná!"vypískla a já se usmála.

,,Stále nemůžu najít kmotra!"zakvílela jsem a Rachel se usmála.

,,Já jsem šla za kmotra Holly."odvětila a já se podívala na Jess.

,,Jako já? To myslíš vážně?!"ujišťovala se a já pokrčila rameny.

,,Uvidím, taky podle tatínka."zašklebila jsem se a Rachel se usmála.

,,A jak se bude jmenovat?"zajímalo ji a já si povzdechla.

,,Regulus James a u holky nevím.."vydechla jsem a Jess jako by dostala nápad.

,,A co Arianna? Arianna Lily?"navrhla a já užasla.

,,Jo, to je boží!"

***

,,Přivítejte madam Maxime a studenky z Krásnohůlek!"křikl Brumbál a dveře se otevřely.

Do Velké síně vběhl houf krásných dívek.

,,Dále studenty z Kruvalu a jejich ředitele Krakarova!"pokračoval a mlel něco o té soutěži.

Když dal konečně pokyn k jídlu, tak jsem se do něj pustila.

Dojedla jsem a vydala se na astronomickou věž.

Byl úplněk. Hmm..kde je asi Remus. Ucítila jsem bolest. Nebylo to poprvé a Holly kopala víc.

,,Copak tady dělá, tak hezká holka?"ozvalo se za mnou. Prudce jsem se otočila. Moody. Počkat! Moody? Je snad opilý? Takhle nikdy nemluví?

,,Ehm...ahoj Alastore."zvedla jsem obočí a Moody přikulhal ke mně.

,,Potterová?"zeptal se nejistě a já nepochopila, co mu je.

,,Ano."přikývla jsem a on se usmál.

,,Tak já zase jdu."odvětil a já protočila očima.

Tak to Moody učí OPČM. Zajímavé. Podívala jsem se na hvězdy a hlavou mi proletěla věta, kterou mi řekl Sirius před patnácti lety.

,,Všechny jména Blacků jsou na obloze. A já mezi taky patřím. Boužel."

Jak by to asi řekl dnes. Přála jsem si, aby to dítě byl kluk.

***

Čahoj!

Doufám, že se kapitola líbila! ^^

Počítejte s tím, že tenhle ročník bude o dost slabší než ten následující a předchozí.

Pro příběh Jasmine není až tak důležitý, takže nic.. :(

Díky za Vaše ohlasy u minulé kapitoly!  :****

~Sharie