Neobyčejný život <3 *upravování*

Mullerovi

Pohled Tobyho:

Po tom co jsem viděl jakou má  Viv sílu mi bylo divně. Už se nedivím, že lovci ji pokaždé najdou. Ale nechápal jsem proč ji musíme trénovat zrovna mi. Cítil jsem k ní takovou nenávist za to, že tu musí bydlet a za to že poslední dobu se bavíme jenom o ní. Z mých myšlenek mě vyrušil ségřin hlas.

" Tak co ta rodina. Já jsem je viděla jenom zdálky, ale vypadají mile" To si jenom myslí.

" Ta holka je hrozná. Vůbec se neumí kontrolovat jestli se to nenaučí tak ji najdou a tím pádem i nás" řekl jsem ji.

"Tak hrozná být nemůže. A jestli ji budeš učit ty, kterej to umí nejlíp...." nenechal jsem jí to doříct: "Já ji ale učit nebudu. Mám školu, svoji holku a teď abych se staral o ní?" 

"Brácha ty seš tak hnusnej víš čím si bude muset projít? A její brácha? Víš co to nemá cenu" vstala a odešla z mýho pokoje. Samozřejmě že vím čím si projde za pár měsíců. Máma nám to řekla a taky dodala abychom jí to neříkali, že je ještě brzo. Ale já mám svůj život. Koukl jsem se z okna a uviděl jsem toho malýho kluka. Vypadal smutně. 

Pohled Viv:

Vybalovala jsem si věci, když najednou někdo zaťukal na moje dveře. Koukla jsem se tím směrem. Uviděla jsem holku asi v mým věku. Měla hnědý vlasy a hnědý oči. Mohlo jí být tak asi jako mě. 

"Ahoj já jsem Lili, a budu tu s tebou bydlet teda né tady ale... chápeš to ne?" usmála jsem se a kývla jsem hlavou že chápu. Lili pokračovala :" A budu s tebou chodit do třídy" Super aspoň znám člověka ze školy. 

"Já jsem Viv" podala jsem ji ruku. "Takže ty seš taky čarodějka?" zeptala jsem se.

"Jo jsem, ale brácha je nejsilnější z rodiny. Někteří říkají že je nejsilnější ze všech." Tak toto je zajímavý.

"A jak to myslel že vidí, že nemám kontrolu?" 

"On brácha vidí takovou mlhu nebo co to vlastně je," zasmála se " a tak to pozná"

"Aha tak to je zajímavý" Najednou jsem si všimla osoby na dvoře. Jako pan Muller nevypadal tady to vypadalo zvláštně.

"Lili vidíš tu osobu taky?" Lili se koukla z okna a pak se na mě zklamaně koukla. 

"Je mi líto Viv, ale já nic nevidím" Tak to je fakt dobrý já už začínám šílet.

Krátký pohled Lili: 

Když jsem se koukla z okna a nic jsem neviděla tak sem si řekla, že je ještě brzo, ale co když je už čas. Musím to říct mámě a paní Crossofé. A zajít za bráchou a přemluvit ho aby ji trénoval. Když jsem našla mámu tak byla zrovna s paní Crossofou.

"Mami! Ona už tu osobu viděla" Máme se koukla na paní Crosofou.

"Kdy?" zeptala se paní Crossofá.

"Teď byla jsem za ní a ona se koukla z okna a pak se mě zeptala jestli tu osobu vidím taky. Ale nikdo tam nebyl." Paní Crossofá se zatvářila velmi smutně. 

"Děkuji že si mi to řekla Lili" 

"Nemáte zač" Pak si paní Crossofá stoupla a odešla do zahradního domku.

Na boku je podoba Lili. Uvodní obrázek je zase Viv. 

A kdo je vlastně záhadná osoba? A co se stane za pár měsíců?