Neobyčejný život <3 *upravování*

The End?

Pohled Viv:

Dneska je den D. Den, kdy mám zase umřít. 

"Připravená?" zeptal se Justin.

"Umřít? Na to jsem připravená každý den" řekla jsem ironicky. 

"Bude to dobrý neboj. Povede se to" chytl mě za ruku. Otočila jsem se na něho a políbila ho. Pro jistotu, kdyby to byl poslední polibek. 

"Miluju tě" zašeptala jsem. 

"Já tebe víc" 

"Viv jsme připravení. Stoupni si do kruhu" zavolal Chris. Pustila jsem se Justina a stoupla jsem si tam kam jsem měla. Koukla jsem se na všechny a snažila si zapamatovat jejich tvář. Měla jsem pocit, že po tváři mi stéká slza, ale nevšímala jsem si toho. Toby začal říkat slova, která jsem jednou už slyšela. Začala se mi znovu točit hlava. Upadla jsem. Slyšela jsem Justina jak na mě zakřičel. Toby vytáhl velký nůž a přistoupil ke mě. Řekl poslední slovo a nůž mi zarazil přímo do srdce. Potom mě pohltila úplná tma.

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Probudila jsem se v bílé místnosti. Kolem mě nic nebylo. Přicházela ke mě známa osoba.

"Mami?" zešeptala jse.

"Ahoj zlatíčko" usmála se na mě. Rychle jsem jí objala a nasávala její vůni. 

"Jsem-jsem mertvá?" zeptala jsem se, protože mi došlo že toto musí být nebe. 

"Jistě, že ne" pohladila mě po vlasech. "Jen tu chvíli zůstaneš, než se tvoje tělo připravý." přikývla jsem. 

"Ale není to sen, že né?" 

"Všechno je skutečnost." ukázala ne pohovku, která se tam najednou objevila "Ale teď se posaď a řekni mi co se všechno stalo. Samozdřejmě to vím, ale chci to slyšet od tebe" Posadila jsem se.Nadechla a pustila se do vyprávění.

"Tak... po tom co si umřela, jsem byla na dně... snažili se mě utěšit, ale prostě jsem měla díru v srdci. Na pohřeb jsem si vzala tvoje oblíbené černé šaty" usmála jsem se na ní "Pohřeb byl pro mě utrpení, když jsem s Justinem došli domů, šla jsem se převlíct. Justin byl zatím dole a něco chystal. Když jsem došla dolů, všude byli svíčky. Na stole byla připravená, krásná večeře. Posadila jsem se a Justin si potom klekl a požádal mě o ruku. Dal mi takový krásný prsten, ale ten mi na moje narozeniny, když mě unesli vzal Sebastián. Potkala jsem holčičku jménem Mia, která je teď u táty s bráchou. Potom mě Andělé zabili. Když jsem se probudila, cítila jsem se jinak. Když mě Justin zachránil a vzal domů, přišla knám Car. Moje dvojnice.Justin mi dal nový prsten" ukázala jsem jí svoji ruku.

"Krásný" usmála se.

"Děkuji, ale teď budu zase pokračovat. Potom jsem zjistila, že mi Car vzala moc a pomalu mi bere celou energii. Umírala jsem, proto jsem teď tu. Děcka vymysleli jak mě zachránit. Musela jsem zase umřít rukou anděla."

"Je mi líto čím sis musela projít" objala mě máma.

"To máš jedno mami. Teď jsem tu stebou musíme si to užít" 

"Ano, máš pravdu" stoupla si a natáhla ke mě ruku "Pojď"

"Kam jdeme?" 

"Uvidíš"

Pohled Justina:

Už je to pět dní co umřela. Bojím se, protože je to o dva dny dýl než poprvé. 

"Co když to nevyšlo?" zeptal jsem se. "Co kdež sme to zkazili? Nebo bylo pozdě..." Všichni jsme seděli v obyváku. Já, Car, Toby,Lili, Chris. Dokonce i pan Cross, Archer a Mia. Viv ležela nahoře v posteli. 

"Určitě to vyšlo" uklidňoval mě pan Cross. Věděl jsem, že si taky není stoprocentně jistý.

"Tak proč se neprobouzí?"

"Dej tomu čas, Bro" řekl Chris. Podíval jsem se na Tobyho.

"Neudělal si něco špatně?"

"Ne. dělal jsem to tak jak to bylo v knize."

"Fajn. Jdu nahoru za ní" 

"Bro.." chytl mě za rameno Chris. Vykroutil jsem se mu.

"Nech mě" zasyčel jsem na něho a spěchal nahoru. Otevřel jsem pomalu dveře. Viv ležela nehybně na posteli. Její nádherný obličej, byl nepřirozeně bílí.  Je jako ledová socha.

"Hlavně mi neumírej" zešeptal jsem.

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Z pěti dnů byl týden. Zrovna jsem seděl u Viviine postele, když najednou pohnula prstem.

"Viv?" zašeptal jsem s nadějí.

Najednou otevřela oči a popadala dech. 

Podívala se na mě.

"Justine?" zase jsem slyšel její nádherný dech.  Přišel jsem kní blíž a objal ji. Zabořila mi hlavu do ramena.

"Jak se cítíš, princezno?" Viv se na mě zářivě usmála.

"Dobře... teda úžasně. Počkej" odstrčila mě od sebe, a zahleděla se na vázu, který byla na skříni. Váza najednou spadla.

"Jo jsem to zase já" vstala. "Ale asi si dám sprchu a potom dojdu dolů za váma"  Přikývl jsem a políbil ji.

Pohled Viv:

Když Justin odešel odešla jsem do koupelny dát si pořádnou sprchu. Nemohla jsem uvěřit co se stalo. Byla jsem s mámou. Smáli jsme se, vzpomínali. Byl to úžasné. Umyla jsem si hlavu a vylezla z sprchy. Omotala jsem kolem sebe ručník a a usušila si vlasy. Vydala jsem se ke skříni. Ze skříně jsem si vytáhla modrý, uzký top se zipem a černou sukňu. Ze šperkovnice jsem si vytáhla náramky a místo botasek jsem si dala černé lodičky. Koukla jsem se do zrdcadla. Byla jsem to zase já. Vlasy jsem si vyfoukala a nechala rozpuštěné. Potom jsem běžela dolů. Všichni, včetně táty, bráchy a Mii seděli v obyváku.

"Ahoj lidi mám chuť jít do města nechcete jít semnou?" Všichni se na mě koukli. Potom se toho dělo hodně. Všichni vyskočili a začali mě objímat. Když jsme se doobjímali, vyprávěla jsem co se mi stalo. Justin celou dobu seděl vedle mě a držel mě za ruku. Byla jsem tak šťatná. 

"Lidi, co kdyby jsme si šli vykoupat do jezera?" napadlo mě. Všem se můj nápad líbil. Šli jsme se nachystat. Když Justin byl hotový došel ke mě do pokoje. Zrovna jsem si zavazovala vršek od plavek, ale nešlo mi to.

"Justine, můžu tě poprosit" Justin přikývl. Když se jeho prsty dotkli mojí kůže zachvěla jsem se. 

"Hotovo" zašeptal.

"Dík" posadila jsem se na postel.

"Děje se něco?" zeptal se. Zakroutila jsem hlavou.

"Ne jen jsem šťastná." usmála jsem se na něho. Stoupla jsem si a objala ho.

"To já taky. Teď mám vše co jsem chtěl" Políbil mě do vlasů.

"Měli bychom jít" nechtěla jsem kazit tuhle chvíli, ale všichni čekali dole. Justin přikývl vzal mě za ruku a společně jsme se vydali k jezeru. Všichni už byli ve vodě. Justin se rozběhl za nimi. Koukala jsem se na lidi, které mám ráda. Byli tu všichni kromě mámi, ale věděla jsem, že nás sleduje.

"Mám tě ráda mami" zašeptala jsem.

"Jdeš Viv?" zavolal Chris.

"Jo už letím" rozběhla jsem se do vody. Nevěděla jsem co bude dál, ale teď jsem šťastná.

TAK TOTO BYL POSLEDNÍ DÍL. ALE NEBOJTE BYL TO JENOM POSLEDNÍ DÍL PRVNÍ SÉRIE. DOUFÁM, ŽE SE VÁM TO ASPOŃ TROCHU LÍBILO :))