Neobyčejný život <3 *upravování*

Kluk mých snů? Těžko!

Když jsem se oblíkla do džínů,tílka a dala si svoje oblíbený conversky vyšla jsem před domeček kde měla čekat Lili. Ale nečekala tam. Najednou se tam objevil Toby. 

"Lili říkala, že jedeš snáma. Nestíhá tak mě poslala abych tě dovedl k autu"  Dovedl mě k černýmu autu.

"To auto je tvoje?" zeptala jsem se. 

" Jo táta mi ho dal k 18."  Je zajímavý, že jsem pana Mullera nepotkala.

"Proš si včera brečela?" Jak to ví? 

"Jak to víš?" otočila jsem se na něho.

"Omylem jsem tě viděl" Tak omylem jo?

"A kdo tady šmíruje,co? " vyštěkla jsem na něho.

"Tak sorry no" Chtěla jsem ještě něco dodat ale došla Lili. 

"Tak jedeme?" zeptala  se. Toby nastartoval auto a vyjeli jsme. Celou cestu jsme jeli potichu. Toby zastavil před velkou budovou. Když jsem vystoupila všimla jsem si jak se všichni na mě otočili. Taky jsem si všimla jak Toby zakoulel očima. Najednou jsem si všimla jednouho čenovlasýho kluka u vchodu. Díval se na mě. 

"To je Christian, každá holka si myslí že je to kluk jejich snů" ozvala se Lili. Nemohla jsem si nevšimnout jak si ofrkl. Otočila jsem se na něho.

"Co proti němu máš?" zeptala jsem se.

"Já proti němu? Vůbec nic" a stouto větou odešel do školy.

"Pojď nebo přijdem pozdě" zatahala mě za ruku Lili.

První hodina utekla jak voda. Asi to bylo tím, že to byla matika a matika mi jde velice dobře. Seděla jsem s Lili. Po páté hodině byl oběd. Sedla jsme si ke stolu k Lili. Prý nemá moc kamarádů oproti bráchovi. Když jsem se porozhlídla po jídelně a hledala Tobyho našla jsem u party oblíbenců. Když si všiml, že se na něho dívám zamračil se.

Pohled Tobyho:

"Omluvte mě lidi jen si zajdu na čerstvej vzduch" řekl jsem partě a odešel před školu. Co se to semnou děje? Vždycky, když se Viv kouknu do očí mám pocit jako bych ji měl ochraňovat. Najednou jsem si všiml Christiana.

"Co chceš" zasyčel jsem na něho.

"Chci se jenom co to je za holku je moc zajímavá" usmál se.

"Viv necháš na pokoji rozumíš?" vyletěl jsem.

"Ty víš, že to co říkají ostatní není pravda já jsem silnější"řekl. 

"Víš co vypadni" bylo vidět, že chce něco říct, ale odešel. Christian má pravdu moje kouzelnická půlka je silná, ale co ta druhá? Najednou jsem slyšel Viv a jednoho kluka s naší party. Schoval jsem se, aby mě neviděli. Otevřeli se dveře školy a vyšla Viv. 

"Ale kočičko já vím, že semnou chceš někam zajít" řekl a chytl Viv za zápěstí. Měl jsem stochutí tam vletět a dám mu do držky.

"Pusť mě a nejsem žádná kočička rozumíš" Ale on ji nepouštěl spíš naopak víc jí to zápěstí drtil. Šlo vidět, že to Viv bolí. Najednou začal foukat hrozný vítr. Viv! Nebe bylo celé čené. Najednou nějaká síla toho kluka odhodila stranou. Nehýbal se. Viv se rozběhl k němu. Vylezl jsem a běžel za ní.

Pohled Viv:

Co jsem to udělala? Najednou jsem uslyšela kroky. Strašně jsem se lekla, že je to někdo cizí, ale byl to Toby. 

"Toby já jsem mu nechtěla ublížit" říkala jsem mezi vzlyky. Kleknul si k němu :" Nic mu není a ty za to nemůžeš. Neměl na tebe sahat." Stoupl si na proto mě. "Pojď pojedeme domů" řekl. Dovedl mě k autu a otevřel dveře. Když jsme byli na hlavní silnici najednou jsem uviděla tu osobu ze včerejška. Stála uprostřed silnice.

"Pozor" vykřikla jsem a zatočila volantem. Auto udělalo smyk a spadlo do příkopu. Nic jinýho si nepamatuju. Viděla jsem jenom tmu.

Co se stane Viv? Bude v pořádku? A co Toby?

A kdo je vlastně Christian? 

Na boku Christian