Neobyčejný život <3 *upravování*

.....

"Uhh, jste všichni v pohodě?" zeptala jsem se. Podívala jsem se okolo.

"Kde to jsme?" zeptal se Toby. Stoupla jsem si. Protože mi táta neřekl jak se portál používá udělala jsem to jak v knížkách. Myslela jsem na určité místo. Stála jsem na louce, kde jsem strávila celé prázdniny. Byla jsem na panství mýho táty. Vyrůstal tu. Teď tu nikdo nebydlí. 

"Znám to tady" Nechtěla jsem uvádět co to je za místo. "Ale musíme jít trochu dál. Je tam dům" Pomohla jsem Lili vstát. Vzala jsem baťoh, který Lili a Toby zabalili. Vydala jsem se po známe cestičce. 

"Pání..." vydechla Lili.

"To mu říkýš dům? Je to zámek" usmál se Toby. Jen jsem se usmála. Došla jsem ke dveřím a zkusila odemčit. Jak jsem čekala nešlo to.

"Ustupte" řekla jsem a začala se soustředit na zámek na dveřích. Otevřeli se lehce. "Pojďte"

Vstoupili jsem do velké haly. Všude byli portréty a obrazy. Najednou se za nama ozval hlas.

"Věděl jsem, že půjedeš sem" otočila jsem se. Zamnou stál táta a usmíval se. Vrhla jsem se mu do náruče.

"Tati oni mají mámu a bráchu" vzhlykala jsem mu do košila.

"Kdo je to?" zeptal se Toby.

"Toby. Lili toto je můj táta" představila jsem ho.

"Ale jak je to možné? Tvůj táta má bát mrtvý ne?" zeptala se Toby. Lili se jen dívala. Chtěla jsem odpověděť, ale táta mě předběhl. 

"Jsem anděl. Proto jsem nezemřel" řekl s klidem táta. Toby vypadal docela vyveden z míry. Šla jsem k němu a chytla za ruku. 

"Takže tu můžeme zůstat tati?" zeptala jsem se. Táta se usmál.

"Ano. Je to chráněný pozemek. Lovci sem nesmí." podíval se na Tobyho. Ale jestli sem nesmí lovci tak proč tu je Toby. 

"To je jednoduché Tobyho táta nebyl lovec"řekl táta jako kdyby věděl na co myslím. Podívala jsem se do Tobyho tváře byl tam šok. Pak jsem se otočila na Lili. Byla strašně bledá. Najednou spadla k zemi.

"Lili" zakřičela jsem. S Tobym jsem přiskočila k Lili. Táta přišel hned za náma. 

"Ustupte" řekl. Přiložil jeho ruce na Lilinu tvář. S jeho ruk začalo vyřazovat světlo. Bylo to fantastické. "Musí do postele. Vezmu ji do pokoje pro hosty" řekl a vzal Lili do náruče. 

"Tak kdo je můj otec" řekl Toby zlomeným hlasem. Podívala jsem se na něho. 

"Toby to se vysvětlí. Třeba tam pracuje tajně" 

"Co když to není vůbec můj otec... Co když je to jenom Liliin otec?" 

"Kdyby to byl Liliin otec tak sem nemůže" ujasnila jsem to.

"Bože" zakřičel. Lekla jsem se ho. Vypadal strašidelně. "Promiň" omluvil se když si všiml jak jsem napnutá. Natáhl ke mě ruku. Děkovně jsem ji přijmula. 

"Jak si vlastně přišla na toto místo?" zeptal se obdivně.

"Tady bydlel táta když byl malej. Pak jsem tu strávila hodně času o prázdninách, ale když táta umřel máma sem přestala jezdit  a pak babička umřela a panství patří mě a bráchovi" Usmála jsem se, když jsem si uvědomila, že půlka panství patří mě.

 "Páni" vydechl. Jeho obličej pokrývala vrstva prachu a modřina pod okem. Na schodišti se objevil táta.

"Měli bysme si popovídat"řekl. S Tobym jsme jenom přikývli. Táta nás odvedl do obývycího pokoje. Sedla jsem si na gauč a Toby vedle mě. Táta si sedl naproti nám do křesla.

"Tak" začal " Asi máš mnoho otázek Viv? A ty taky Toby že?" usmál se. Toby přikývl.

"Tak začneme tebou Viv. Tvá matka a Archer jsou zajati to už víš určitě.... Musíme vymyslet nějaký plán jak je dostat ven. A ty Toby" Otočil se na něho " Tvůj otec vážně není lovec. Ale není ani čaroděj" 

"A co je?" zeptal se Toby.

"Tvůj otec je temný anděl"