Neobyčejný život <3 *upravování*

Ples

Lovci mě odvedli asi do zasedací místnosti. Byl tu dlouhý stůl a okolo něho židle. 

"Posaď se" řekl Christian. Zůstala jsem stát. Když si Christián všiml, že nesedím usmál se. "Jestliže si hned teď nesedneš tak se něco stane tvé matce a tvému malému bráškovi" Sedla jsem si na židli naproti jeho.

"Kde jsou?" zasyčela jsem. 

"To se brzo dozvíš." pořád se usmíval tak moc jsem ho chtěla praštit, ale bála jsem se, že něco udělá mámě a bráchovi. "Asi tě zajímá proč jste ještě na živu, co?" Přikývla jsem. " Vrchní rada dala rozkaz, že ty a tvůj brácha jste velice užiteční a mocní" 

"A máma?" polkla jsem na sucho.

"Tu bysme už zabili, ale bojíme se co by to  udělalo s tvým bráchou. Chápeš jako, že by nás mohl vyhodit do vzduchu. A to nikdo nechce ne?" já jo, řekla jsem si v hlavě. 

"A co chcete dělat semnou?" Christián se na mě zadíval významným pohledem.

"Ty teď půjdeš do svýho pokoje, osprchuješ se, převlečeš do oblečení co tam je nachystáno a dojdeš dolů"  

"To jako chcete, abych tu sváma bydlela?" zhrozila jsem se. 

"Nevim, ale dnes večer je ples. Přijde sem Hayle a nachystá tě." 

"Fajn" stoupla jsem si. Najednou jsem si uvědomila, že nevím kam mám jít. Koukla jsem se na Christiána. Pochopil a beze slova mě vedl po dlouhém schodišti ke dveřím. Otevřela jsem je. Naskytl se mi pohled na "můj" pokoj. Kdyby to nebyl dům lovců, pokoj by se mi líbil. Beze slova jsem Christiánovi zabouchla dveře před nosem. Zamkla jsem. A svezla se po dveřích dolů na zem.

"Seber se" říkala jsem si. "Něco vymyslíš" brečela jsem. Zase. Co asi teď dělá Toby? Ví otom táta? 

Stoupla jsem si a vydala jsem se do koupelny. Sundala jsem si oblečení a vlezla do sprchy. Pustila jsem na sebe horkou vodu. Když jsem vylezla ze sprchy omotala jsem si ručník kolem sebe. Na posteli leželi krásné, dlouhé tmavě modré šaty.

"Ahoj jsem Hayle" ozvalo se mi za zády. Otočila jsem a uviděla malou brunetu. "Vybrali ti přesně šaty pro tebe. Teď si, ale sedni ať tě můžu namalovat a učesat. Sedlaa jsem si před židli a Hayle mě začala malovat. Když byla hotová nakulmovala mi vlasy a nechala je rozpuštěné.

"A teď" řekla když byla spokojené se svoji prácí "Si dej šaty,  obuj se a jdi dolů." šla jsem zpět do koupelny a nasoukala se do šatů. Obula jsem si tmavě-modré lodičky. Podívala jsem se do zrdcadla. Vypadala jsem jinak. Pomalým krokem jsem šla po schodišti. 

"Vypadáš nádherně" řekl Christián. Chtěl mi pomoct, ale uhnula jsem. Nebude na mě sahat. 

"A co teď?" 

"Teď se představíš mému otci" ukázal na konec místosti, kde postával nějaký chlap.

Vyšla jsem k němu.

"Dobrý den jsem Vivien Crossofá"

"Ahh, jaká vzácná návštěva" usmál se. Podal mi ruku. "Zatančíme si?" Bože!

"Dobře" usmála jsem se na něho falešně. Vzal mě za ruku a vedl mě na parket. Začali jsme tančit. Tančili jsme potichu. Když najednou lovci zařvali "Anděl" v tu chvíli mě napadl táta. Usmála jsem se.

Christiánuv táta něco zaklel. 

"Máte něco proti mé rodině?" zeptala jsem se.

"Všechno" zasyčel mi do ucha.

"Ještě uvidíte jak umím být zlá jenom já" zvedl se vysokej vítr a venku začalo pršet a blýskat se.

Christiánuv otec se na mě zděšeně díval.

OMLOUVÁM SE ZA KRÁTKOU KAPITOLU.