U lovců

1.6K 115 3
                                    

Probudilo mě ostré světlo v pokoji. Otevřela jsem oči a mé oči spočinuli na osobu vedle mě. Byl tak roztomilý, když spal. Vylezla jsem z postele. Na sobě jsem měla jenom Tobyho triko. Potichu jsem se vykradla z pokoje. Šla jsem do kuchyně připravit snídani. Pak mi došlo, že nemáme žádné jídlo. Musím si poradit sama, pomyslela jsem si. Pomyslela jsem si na jídlo, které bych tu chtěla mít. Najednou se na stole objevilo jídlo- lívance, wafle, cereálie, džus, mléko. Usmála jsem se. 

"Panebože" vyjekla jsem, když jsem si všimla Lili. "Vylekala si mě" 

"Promiň" usmála se. Pokynula jsem ji, aby se posadila a najedla.

"Kde je Toby?" zeptala se.

"Ještě spí" usmála jsem se. Sedla jsem si na proti ní a namazala jsem si lívance. 

"Co je to vlastně za dům? Včera jsem byla docela mimo."

"Tenhle dům patřil mým prarodičům. Když táta "umřel" máma sem přestala jezdit. Po tom co babička a děda umřeli jsem dům zdědila já a brácha. Je to svatá půda tak semnou nemůžou lovci. Bod pro nás" řekla jem. Lili si mě pečlivě prohlížela.

"Co si myslíš, že teď bude?" začali ji stékat slzy. Stoupla jsem si a přišla kní. Objala jsem ji.

"Nevím Lili, ale dobře to dopadne."

"Mají moji mámu" vzlykala mi do trička. 

"Zachráníme je" Všimla jsem si Tobyho. Naznačila jsem mu ať chvíli počká. Přikývl. "Měla by ses jít vykoupat. Uvolnit se" koukla jsem se na ní. Přikývla a odešla do svého pokoje.

"Toby co budeme dělat?" zašeptala jsem. Věděla jsem, že mě slyší.

"Viv já nevim"  objal mě. Zabořila jsem mu hlavu do hruďě. 

"Měl by ses najíst. Já půjdu nahoru se převlíknout."

"Dobře"

Vkročila jsem do pokoje. Přešla jsem k baťohu a koukla se co tam mám ještě za oblečení. Moc toho nezbývala. Musím zajet do města. Vytáhla jsem džíny a triko. Vlasy jsem si dala do culíku. Najednou mi začali téct slzy. Skočila jsem na postel a hlavu si zabořila do polštářů. Najednou jsem ucítila, že je někdo v pokoji. Vzhlédla jsem. U dveří stál táta.

"Holčičko" zašeptal jemně. Přistoupil a objal mně. "Bude to pořádku"

--------------- ------------------ ------------------ ------------------ --------------------- ---------------------- -----------------

"Toby musím do města" řekla jsem mu, když jsem ho objevila jak se dívá s Lili na film. 

"Cože?" vyskočil "Sama nikam nejdeš!"

"Ale musí tu někdo zůstat" Toby se koukl na Lili.

"Já tu klidně zůstanu" řekla.

"Fajn" podívala jsem na Tobyho. Usmíval se. Nenávidím jak vždycky dostane to svoje. Vzala jsem si bundu a vyšla před dům. Venku bylo chladno. Toby mě vzal za ruku.

"Tak jak se tam dostaneme?" zeptal se.

"Uvidíš" usmála jsem se. Toto kouzlo mě naučila máma. Pomyslela jsem na louku za městem. Najednou se mi začala točit hlava. Po pár vteřinách jsme se objevili u cedulke: WELCOME MEDIS

"Jsme tu?" zeptal se Toby otřeseně.

"Jo, kousek odtuď je nákupní středisko. Musíme si, ale pospíšit. Koupíme jen nějaký jídlo a oblečení."

Město bylo nezvykle tiché. Zastavili jsme u obchodu s oblečením pro všechny chvíle. Koupila jsem mikyny, trička, kalhoty, pro mě i Lili. Toby na tom byl stejně. 

"Ještě nějaký jídlo. Nemůžu pořád kouzlit" usmála jsem se na Tobyho. Vešli jsme do krámku. Vzala jsem si košík do ruky a dávala do něho vše co budeme potřebovat. Když jsem to všechno zaplatila vydali jsme s Tobym zase na louku. Ale před náma se objevili lidi v plášti. Lovci!

"Toby musíš jít" zašeptala jsem. 

"Nenechám tě" chytl mě ta ruku. 

"Ale máš sestru. Běž mě se nic nestane" Toby se nehl. Fajn použiju svoji moc. Pomyslela jsem si, že Toby je u domu. Zavřela jsem oči a soustředila se. Najednou se Toby začal vytrácet. 

"Lili!" rozplývalo se do prázda. 

"Máte mě" řekla jsem lovcům.

Přišli ke mě a chytli mě za ruku. Táhli mě k černé dodávce. Jeli jsme asi 2 hodiny.  Zastavili jsme před velkou budovou. 

"Vítej!" ozvalo se. Otočila jsem se a spatřila jeho!!!

Jeho černé vlasy ladili s tmavým oblečením. Usmíval se. Ano uhádli jste to Christián.

Neobyčejný život <3 *upravování*Kde žijí příběhy. Začni objevovat