PRETZELS | bbh x pcy ✔

she

Zase tu byla.

Ona. 

Pro Chanyeola v posledních dnech bylo těžké se na ni byť jen podívat. Prokoukl ji totiž. Dokonale ji prokoukl a bylo mu akorát pěkně zle. 

Nevěděl tak co dělat. 

Ano, mohl mlčet, bezpochyby. Ale Baekhyun... Baekhyun je jeho nejlepší přítel a on přece nemůže dovolit, aby ho někdo sprostě využíval. A zrovna zcela přesně jako to dělá ona. 

Když však nějak zareaguje, jakkoli, tak to bude právě on, kdo mu ve výsledku ublíží a to v jeho zájmu vskutku a pochopitelně není. 

Proto se s tímhle dilematem potýkal již několik dlouhých dní a nenapadalo jej žádné rozumné a nejméně bolestivé řešení. 

Baekhyun: Chane?

Zamával mu Baekhyun rukou před obličejem, načež se zasmál nad okamžitým nechápavým výrazem, který spatřil ve tváři druhého.

Chanyeol: Promiň, nějak jsem nevnímal.

Omluvil se.

Baekhyun: To jsem si všiml. 

Chanyeol: Co potřebuješ?

Baekhyun: Nic. Jen jsem se ptal, jestli nechceš jít s námi.

Chanyeol viděl v jeho očích, že si přeje, aby s nimi skutečně šel. Trávili spolu minimum času, díky čemuž měl kolikrát pocit, že jsou naprostými cizinci a Baekhyun to nejspíš viděl podobně. Ale čím méně času, který musel Chanyeol trávit v jedné místnosti s tou nánou, tím lépe se mu dýchalo, a neměl tak chuť ji propleskat rovnou na místě.

Chanyeol: Díky, ale ne.

Odmítl nakonec. 

Baekhyun: Mh, tak dobře no. Když nechceš... Nebudu tě přemlouvat. 

Chanyeol se snažil ignorovat jeho zklamaný pohled, ale dělal to již tolikrát, že to zvládl už téměř bez problému.

Chanyeol: Určitě si to užijete i beze mě. 

Baekhyun: Nech toho, prosím. 

Protočil otráveně očima. 

Chanyeol: Hlavně nebuď naštvaný. Mám něco na práci, proto nemůžu.

Lhal. Ale byla to přijatelná a bezbolestná lež.

Baekhyun: Fajn fajn. 

Zvedl ruce v obranném gestu.

Baekhyun: Ať ti to jde teda rychle od ruky. Já se vrátím večer. Nebo možná dýl.

Na chvíli se zamyslel.

Baehhyun: Ještě uvidím. Tak se zatím měj, Chane.

Chanyeol: Ty taky.

Zamumlal, načež zaslechl několik slov rozloučení i od ní.

Neodpověděl.