PRETZELS | bbh x pcy ✔

try

Jen překvapený pohled.

Ten Baekhyunovi Chanyeol věnoval, předtím než se od něj otočil a zaplatil to, co si vybral. A pak se dal na rychlý odchod, naprosto ignorující jeho přítomnost, což byla akorát další bolestivá rána do toho všeho.

Brácha: Proč tady ještě sedíš?

Dobrá otázka, pomyslel si Baekhyun.

Baekhyun: Dojdeš domů sám, že jo?

Brácha: Jasně. Za koho mě prosím tě máš?

Baekhyun: Tak jo.

Zhluboka se nadechl. 

Baekhyun: Já jdu.

Brácha: No já být tebou, radši bych utíkal a to dost rychle.

Baekhyun vyšel ven na ulici zrovna, když Chanyeol zacházel kvapným krokem za její roh. 

Počítal s tím, že další z jeho mnoha pokusů mu přinese pravděpodobně jen další odmítnutí, co ve výsledku vyvolá zase o něco větší bolest, ale on už opravdu neměl co ztratit. Ostatně, z minulosti byl zvyklý na hodně. Akorát fakt, že tentokrát jde o Chanyeola, na tom byl ten nejhorší ze všeho.

A tak za ním běžel nehledě na to, do kolika lidí mezitím vrazil a že po chvilce už skoro nemohl, protože jeho fyzička stála opravdu za jedno velké nic, zatímco Chanyeol dle všeho neměl se svou rychlou chůzí žádný problém, protože se stále jen vzdaloval a vzdaloval a Baekhyun zůstával v pozadí. 

Baekhyun: Chanyeole!

Zavolal za ním.

Ale nic.

Baekhyun: Počkej, prosím tě!

Stále nic.

Šel totiž dál, snad ještě rychleji.

Baekhyun: Chci s tebou jen mluvit!

Ignor.

Baekhyun: Já vím, že jsem to zkazil, ale snažím se to navzdory všemu napravit, copak to nevidíš?

Jo, při jejich posledním rozhovoru mu taky trochu ruply nervy, ale potřeboval to ze sebe nějak dostat. Jenže jediné, co opravdu chce i přes jeho pocity ublížení, je společné řešení a napravení chyb jich obou.

A tak sebral veškerý zbytek svých sil a rozeběhl, co nejrychleji v danou chvíli mohl, až se mu jej s vypětím veškeré energie nakonec k překvapení jeho i Chanyeola podařilo doběhnout.

Chanyeol: Baeku-.

Baekhyun nebral na vědomí, co mu chtěl Chanyeol říct, a na místo toho jej pevně objal.

Baekhyun: Tak... A teď si zkus někam odejít.