home

197 50 4
                                    

Baekhyun: Chanyeole?

Zavolal, no nedostalo se mu žádné odpovědi. 

Baekhyun: Chane, jsi doma?

Stále nic. 

Baekhyun si povzdechl a zavřel za sebou domovní dveře.

Co teď?

Sebral veškerou svou odvahu, co mu zbyla a přišel sem, na místo, co bylo jeho domovem a odkud jej pak Chanyeol vyhodil, aby si s ním mohl znovu promluvit, vysvětlit, co se mu honí hlavou a jak moc ho bolí tahle celá situace, beze studu by se k tomu přiznal, na tom mu nezáleželo, protože poslední dny pro něj byly doslova ubíjející a on na tom začínal být hůř než kdykoli jindy a on, Chanyeol, tu potom není.

Nemohl si tak pomoct a přemýšlel nad tím, kde by mohl být. Školu v úterý nemá a ani v práci by neměl být. V úterý je vždycky doma.

Baekhyun: Vždycky...

Možná ale...

Bez váhání se vydal k němu do pokoje. Opravdu doufal v to, že tam bude a že třeba jen usnul, a proto mu neodpovídal, když volal jeho jméno, no dočkal se jen dalšího zklamání.

Baekhyun: Super.

Zamumlal a sedl si znaveně na postel, kde se zády opřel o stěnu za sebou.

Může tu jednoduše počkat, než se Chanyeol vrátí. Ano. To přece může, proč by taky ne? Sice je tu nechtěný, ale pořád má klíče a hned přes stěnu je jeho pokoj a jeho věci.

Takže jo. Počká. A pak se vše vyřeší.

***

Probudil jej zvuk oznamující příchozí hovor na jeho mobilu. Nejdříve nechápal, kde je a co se děje a proč je venku taková tma, ale jakmile spatřil jméno Minseoka na displeji, došlo mu, že se zapomněl a on se teď po něm shání.

Minseok: No konečně!

Vyhrkl, jakmile Baekhyun hovor přijal.

Minseok: Už jsem myslel, že se ti nedovolám. Je všechno v pohodě? Jak to šlo? Jsi pryč už víc jak šest hodin.

Baekhyun nějakou chvíli nebyl schopný slova. Šest hodin? To tu spal tak dlouho?

Minseok: Baekhyune!

Baekhyun: Promiň.

Zamumlal stále ještě rozespale.

Minseok: Jak promiň? Kde jsi? Jsi s Chanyeolem?

Baekhyun: Ne. Nejsem. Nebyl doma, když jsem přišel a myslím... Že ani teď tu není.

Minseok: Aha. No... Takže, jsi pořád u vás?

Baekhyun: Jo. Usnul jsem tady. Jsem úplně grogy.

Minseok: Tak tam už zůstaň. Bez tak je dost pozdě na to, abys chodil po venku a navíc, pořád tam jsi doma. Vyspi se, a pokud tam ráno Chanyeol nebude... Vezmi si svoje věci a doraž ke mně.

Baekhyun: Ale... On přijde, že jo?

Proč by totiž neměl? Proč? Vždyť... Přece někdy dorazit domů musí.

Minseok: Dej mi pak prostě vědět. 

Řekl však, aniž by odpověděl na jeho otázku.

Minseok: Dobrou, Baeku.

Baekhyun: Dobrou.

Zamumlal a schoval mobil pod polštář, načež se znovu zachumlal do peřiny.

Chanyeol přijde.

PRETZELS | bbh x pcy ✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat