PRETZELS | bbh x pcy ✔

stupid apologize

Minseok: Stejně se mi to nějak nezdá.

Baekhyun protočil očima.

Baekhyun: Nekaž mi radost, prosím.

Minseok: Jen říkám, co si myslím.

Přišlo mu divné, že se Chanyeol jen tak zničehonic ozval a říkal, aby se Baekhyun vrátil zpět domů. Baekhyun, který tu teď balil všechny své věci jako smyslů zbavený, až se mu podařilo zapomenout i na jeho kocovinu.

Baekhyun: Já mám ale radost, chápeš?

Jo, chápe. Samozřejmě, že ano. Přehlédnout to nadšení v jeho tváři nešlo, tu radost, musel by být slepý, aby nic z toho neviděl. Protože Baekhyun přesně na něco takového čekal. Snažil se, ale veškeré jeho snahy byly ze strany Chanyeola dost úspěšně ignorovány, ale teď to byl on, kdo projevil iniciativu, a Baekhyun v tom tak viděl příležitost, jak dát věci do pořádku, aby to zase fungovalo tak dobře jako kdysi.

Minseok: Promiň.

Řekl nakonec, uzavírající jejich konverzaci. A více k tomu raději neměl. Nechal tak Baekhyuna v klidu balit, aniž by jej otravoval a opustil jeho dosavadní pokoj, který mu poskytl.

XXX

Cítil se trochu provinile, že tak rychle od Minseoka vypadl, vzhledem k tomu, jak moc mu v posledních dnech pomohl, ale on vážně nemohl jinak. 

Jeho plán byl teď však jasný. Dát Chanyeolovi vysvětlení. 

Říct, proč zanechal vysoké. Říct, co všechno vedlo k tomu, že dopadl tak, jak dopadl, že se choval tak, jak se choval a Chanyeol jej očividně přestal poznávat.

Přitom byl pořád stejný, jen trochu ztracený, neschopný najít tu správnou cestu.

Když však za sebou zavřel domovní dveře, zarazilo jej až hrobové ticho, vytvářející až nepřirozeně dusnou atmosféru.

Baekhyun: Chanyeole?

Nic.

A pak vzrůstající panika.

Rychlým krokem se tak vydal do bytu, prošel každou místnost, ale Chanyeol nikde nebyl, až skončil naprosto zoufalý v jeho pokoji. 

Prázdno. 

Jeho věci byly pryč.

Jen na pracovním stole ležel list papíru a jeden preclík. 

Je to hloupá omluva, že?
Ale takhle to bude lepší.
-Chanyeol

Ty slzy Baekhyun nedokázal zadržet. Chanyeol byl totiž pryč.