PRETZELS | bbh x pcy ✔

pathetic

Baekhyun: Nech toho.

Nic. Stále se pokoušela dobývat pod jeho tričko a dělala, že jej neslyší.

Baekhyun: Říkal jsem, abys toho nechala!

Vyhrkl už o něco prudčeji a zachytil její ruce, které od sebe odtáhl.

Ona: Co s tebou je?

Nespokojeně se zamračila.

Baekhyun: Nemám náladu, to se mnou je.

Dívka si povzdechla.

Ona: Jsi protivný, Baeku. Pořád jen fňukáš kvůli Chanyeolovi. Měl by ses na něj už vykašlat a přestat řešit to, co se stalo. K ničemu to stejně nevede.

Baekhyun: Já to ale chci řešit, pokud ti to ještě nedošlo.

Ona: Proč?

Baekhyun: Proč asi... Nechci přijít o nejlepšího kamaráda.

Absolutně nemohl pochopit její postoj k tomuhle celému. Doufal, že ho podpoří. A místo toho se ho snaží akorát odradit. Mrzelo ho to. Kde je ta dívka, kterou tenkrát potkal a do které se zamiloval? Protože teď jako by před ním seděla úplně cizí.

Ona: Lidé prostě odcházejí. Smiř se s tím.

Baekhyun: Fajn.

Zhluboka se nadechl.

Baekhyun: Fajn, protože teď odcházím já. A předpokládám, že to pochopíš.

Nevěřícně na něj hleděla, zatímco si bral všechny své věci. Jednoduše potřeboval odejít, vypadnout z jejího pokoje, domu, od ní.

Ona: Kam jako jdeš?

Baekhyun: Pryč.

Ona: Jasný.

Ušklíbla se.

Ona: Jdeš prosit k tý buzně. Mám pravdu, co?

Baekhyun se zastavil v pohybu a s neskrývajícím vztekem na ni pohlédl.

Baekhyun: Tos přehnala.

Ona: Myslíš?

Pousmála se, zcela ignorující jeho rozčilení.

Ona: Řekla jsem jen pravdu.

Baekhyun: Bylo to ubohý.

Ona: Stejně jako ty. Bude fakt lepší, když půjdeš.

Bolelo ho to a nesnažil se ten pocit ani nijak potlačit. Nedokázal by to. A tak bez jakýchkoli dalších slov co nejrychleji zmizel, snažíce se v sobě udržet všechno to, co se v podobě jistého zhroucení snažilo dostat ven.