The walking dead: Road Full Of Dangerous

Pach krve

*Otervřel jsem oči, Hanka pořád spokojeně dřímala a já se vydal ven na čerstvý vzduch. Pomaličku jsem otevřel stan a vklouznul jsem ven. " To je paráda!" Krásně jsem se protáhnul, nazul boty a odkráčel jsem k ohništi. "Dobré ráno kamarádi." Pozdravil jsem Davida a Nelu který seděli u ohně a něco si tam chroupali. Sednul jsem si k nim a vzal jsem si zbytek otevřených lupínků. Nela: Co se stalo Justýnce..? " No...ona k nám přišla nevhodnou chvíli a pak utekla pryč. Kde je teď.?" Nela: V karavanu spala tam se mnou. " Dobře, půjdu za ní."
Nela: To by si měl.! Poslední sousto jsem ani nerožvíkal a vydal jsem se za Jystýnou. Když jsem došel do karavanu tak malá ještě spala. " Hm, tak já příjdu později." Zavřel jsem za sebou dveře a odešel jsem znovu k ostatním. Nela: Moc dlouho si tam teda nebyl. "Ještě spí nebudu jí budit.!"

Sednul jsem si opět k ohni. "Kam dnes vyrazíme.? " David: Mohli by jsme podél Kadaně a pak na hory třeba jich tam moc nebude. Nela: Všude budou mrtví, jich se nezbavíme. " Nela má pravdu.! Všude budou mrtví někde víc někde míň ale budou.!" Po malé chvilce přišel Filip a Hanka. " Dobré ráno lásko.! " Hanka se na mě usmála, políbila mě a sedla si na křesílko nedaleko mého křesílka. Hanka: Tak co máme dnes v plánu.? "Hned co se vzbudí musíme vyrazit na cestu." Filip: To máš recht, tohle otevřené prostanství je zrádné nikdy nevíš co příde a ohrozí nás. Nela všem nalila čistou vodu do kelímku. Potom odešla do karavanu. " Kde je.? Daniel ?" Hanka: Viděla jsem ho jak šel k lesu. Filip:A Petr s Tomášem.? Hanka: Kde asi, ještě spí.! Musel jsem je jít vzbudit, nemáme čas musíme  vypadnout.

Ostatní spokojeně seděli u vyhaslého ohniště a nevšímali si co se děje. Prošel jsem kolem všech stanů, Tomáš už byl u svého a nazouval si boty. " Petr spí.?" Tom: Tak to fakt nevim. Neodpověděl jsem mu a jenom jsem pokračoval dál. Nevím proč, ale Petr si pořád staví stany co nejdál od nás. " Petře.? Jsi vzhůru.? "

" Péťo.! " Musel jsem držet jazyk za zuby. Nevěřil jsem svím vlasním očím. Vytáhnul jsem si mačetu, přiložil si jí podél boku a lehoučkými kroky se vidal k Petrovo stanu. Nadechnul jsem se všechny myšlenky co se mi honili hlavou jsem rozplinul. A mačetou píchl do mrtvího který byl skoro celý v Petrovo stanu. Mrtví se otočil zasténal, vyvalil svoje žlutý zuby a natáhnul ruce. *Sek.* Jedním mávnutím ruky jsem mtvímu rozseknul hlavu. Krev vystříkla všude kolem, mačetu jsem položil na zem a mrtvího vytáhnul ven. " Hej Petře, vstávej! Zatřásl jsem s ním a on se probral. Petr: Co se stalo! Co tady chceš.? " No sorry ale právě jsem ti zachránil život! " Petr:Cože.? "Byl tu mrtví a okousával ti botu! Petr: Pane Bože, příště budu muset být opatrnější. Zasmál se a jako první si složil stan, já mezi tím odnesl toho mrtvoláka dál.

O půl hodiny později

" Hotovo.!" Zakřičel jsem a nastoupil do karavanu. Všichni už byli usazeni na místech kde jim je nejlíp, Petr byl v čele u volantu a vedle něj na sedadle smrti seděl Tomáš. Než jsem se stačil vzpamatovat tak Petr vyjel. Sednul jsem si k Hance, Kunovy a malé Justýnce. Filip stál u malé kuchiňky a Nela s Viktorkou a Danielem leželi na provizorní  posteli. " Tak a co budem dělat.?" Kuna si začal něco sepisovat, Hanka čistila pistole a jenom malá Justýnka se mi mohla věnovat. "Hm, tak nic." Justýnka: Strejdo.? Já jsem volná ! " Dobře zlatíčko a co chceš dělat.? Justýnka seskočila z pohovky a přispěchala ke mě. Sedla si vedle a začala mi vyprávět její začátek apokalypsy. Justýna mi už vyprávěla 1h a něco, byla v tom fakt dobrá dokonce ji už poslouchali Hanka, Kuna a Filip a s ní to ani nehlo a pokračovala dál. Justýna: Potom jsem potkala vás.! Filip: Fakt dobrý příběh ale je líti tvojí rodiny. Hanka: Zlato.? Nejsi unavená.? Just: Docela jo. Hanka: Tak pojď já tě ustelu u Neli. Hanka s malou odešli a já se šel podívat za Petrem. " Tak co.? Kde jsme.?" Tom: Kousek od Kadaně ještě míle a budem tam. Před námi stálo větší město s velkým nebezpečím a mtvíma ale co udělat když jsi v nouzi a nemáš potraviny. Musel jsem se chytnout pevněji abych nespadnul jelikož jsme jeli po prašný cestě na sever k městu. "Držte se !!!" Zařval jsem na ostátní a ještě pevněji jsem se chytil. Byl to mžik pár sekund a pro mě to byl jako celý den. Vydĕl jsem jak se kolem mě věci lítaj, padaj a naraží na nás. Ty posraný srnky! Petr nestačil karavan vyrovnat před smikem a kvůli tomu jsme se párkrát překulili. Trvalo to normálních 15 sekund. 15 jsem se stále držel pevně sedačky ve 12 jsem vyletěl do prostoru a v 9 jsem narazil na linku a skoro poslední 4 sekundě jsem viděl Filipa a Nelu jak narazili do sebe. Pak nastalo úplný ticho.