The walking dead: Road Full Of Dangerous

Dohoda

* Hanka mi věnovala nádhernou pusu na probuzení. Otevřel jsem oči a hned jsem uviděl mou ženu s úsměvem přes celý obličej.
Byla už oblékla do pracovního oděvu. Nechápal jsem proč, jelikož dneska to bere za ní sousedka.
Sedla si na postel a napjatě se zahleděla do mé tváře. Úplně změnila svoje mimiky. Nechápal jsem opět proč?

,, Co se děje miláčku? "

Hana: Do práce budu muset jít, protože Veronika někam zmizela a Mates taky není k sehnání.

,, Tak to už šli na svojí farmu. "

Hana: Myslíš? To by nám aspoň oznámili.

,, A to není nikdo jiný na tu práci? "

Hana: Dane v klidu! Nejsem žádný mrzák, jsem těhotná.

,, Já vím, já vím. "

Hana: Týna půjde zachvíli za Normou.
Přichystáš ji prosím?

,, Jo"

Hanka mi znovu dala pusu a odešla z našeho bytu do práce. Dveře za sebou tiše zavřela a já konečně mohl jít na záchod.
Prošel jsem chodbou kolem malého provizorního pokoje pro Týnu.
Ta malá ďáblice si mě ani nevšimla a kreslila dál něco na papír.

O půl hodiny později

Týna: Tati, musíme už jít!

,, Počkej chvilku. "

Ten opasek s pochvou vůbec nejde zapnout k tělu. Strávil jsem u toho pět minut, než jsem to konečně utáhl.
Do pochvy jsem si dal mačetu a vydal se s Justýnou za Normou.

Týna: Co ti to tak trvalo?

,, Nešel mi zapnout pásek. "

Týna: Jo, ahá.

Dneska vůbec není hezky, jako včera. Mráz mi projel celým tělem a znosu mi hned začala stékat nudle. Malá Týna mi podala kapesník z jejího batůžku a svižně mě vzala za ruku.

Prošly jsme ulicí Karla Čepka a Náměstím míru. Na konci ulice byl starý, cihlový dům z nápisem Dětský domov. Je to docela směšné, že vodíme naše děti do dětské domova na pohlídání.

Paní Norma už čekala u dveří. Hanka jí to asi oznámila, že potřebuje pohlídat.
Na hradbě stála Nela a Bob, moje dlouholetá kamarádka s blonďatýmy vlasy a se sportovní postavou zrovna vystřelila po jednom mrtvým, který se sápal po velké konstrukci.

,, Dobrý den. Ahoj Nelo! "

Norma: Dobrej

Nela: Ohh, Ahoj Dane.

,, Neviděla si Matese? "

Nela: Od minulého týdne vůbec.

Odvedl jsem malou k brance, dal jsem jí pusu na tvář a při odchodu zazněl hlasitý výstřel. Koukl jsem se na hradbu, na který ležel postřelený Bob.
Nela mu držela ránu a křičela o pomoc. Přispěchal jsem za nimi, Nela mi hned vrazila do rukou AK-47 a já hned začal pálit do lesa za hradbou.

Nela: Hej! Venco, Karle, Gabe! Potřebujeme pomoc!

Jeden z nich se odpojil a zbylí popadli zbraně. Začali se mnou pálit do lesa. Oba dva funěli, jako běžci při maratónu.

Po pár sekundách přiběhl Robert s Annou a Dr. Kunou.

Robert: Přestaňte pálit kurva!

Anna: Kam to schytal?