Poutník a žena

174 15 2
                                    

* Do hajzlu! Moc jsem nepobral co právě řek. Podíval se na mě se slzama v očích a znovu řekl.

Daniel: Musíme jít!

Nela: Je moje malá v pořádku!?
Danieli!

Daniel: Ano!

Tenhle pocit jsem ještě nezažil. Sevření žaludku a nával směsi pocitů mě málem složil na zem. Petr do mě strčil a pomohl mi jít dál.

Tomáš zařval do tábora, aby nám otevřeli bránu. Všech šest se nás  docela rychle dostalo nazpátek.
Marie jako poslední zavřela za sebou vrátka a se slzami v očí přicházela k nám.

Celá naše skupina stála před Laurou a smutně vzpomínala na to, jaká to byla slušná holka.
Jediný já se odhodlal k ní přijít blíž.
Kleknul jsem si k ní a začal jí hladit po vlasech. Její blonďaté vlasy byly olepené od krve. Oči měla pořád otevřené, tak jsem jí je zavřel a nechal ji navždy odejít a odpočívat.

Po pár minutách se objevilo pár cizích chlapů na autech, na kterých Laura držela hlídku. Všichni kromě mě namířili pistoli. Chlápci dlouho nic neříkali, teda do té doby než ten prostřední seskočil ze střechy auta.

Chlap: Asi se divíte, kdo jsem nebo co po vás chci, ale určitě víte jedno a to že vás určitě nezabiju.

Petr: Proč si zabil tu holku, teda?

Chlap: Víš jsem chlap, který si dlouho budoval respekt a vím že to není tak lehké a proto musel někdo zemřít, tak proč ne ona.?

Tak úchylně se do toho zasmál. Pane bože co je to teď za lidi!

Lukáš: Ty zmrde! Já tě zabiju.!

Chlap: Hej, hej v klidu cucáku tady ti nikdo nedal slovo!

Znovu jsem se zadíval do jeho očí.
Viděl jsem tu krvežíznivost a vyšinutost. Ten chlápek není v pořádku.

Chlap: Co tak na mě čumíte.? Jsem snad duch.?

Petr: Co po nás chceš.?!

Chlap: Respekt a vstřícnost hochu.

Marie: Nevíme ani tvoje jméno.

Chlap se ironicky zasmál a popošel blíž ke skupině.

Chlap: Omlouvám se madam nebo slečno? Jmenuju se Declan Wolf.

Petr: Vy nejste Čech že ne?

Declan: Ne, jsem z Arizony.

Marie: Tak proč umíte tak dobře česky?

Declan: Bla, bla, bla. Kvůli tomu tady kurva nejsem!!

Declan přešlapoval mezi mnou a skupinou. Každého si prohlédl a na konec přejel obličejem i na mě.

Declan: To byla tvoje holka?

,, Ne, ale hodně blízká osoba"

Declan: Tak další na řadě budeš ty!

Čerstvý padesátník ke mně přišel a za vlasy mě odtáhl dál od Laury.

Nela: Co to děláš?

Declan vyndal nůž a přiložil mi ho ke krku.

Petr: Hej přestaň do prdele!

Declan: Jestli mi nedáte všechmy vaše zbraně a zásoby, tak mu podříznu hrdlo.

Cítil jsem jeho studenou čepel na mém krku. Ztěžka jsem polkl a zadíval se na celý nůž. Declan ho přiložil ještě blíž a řekl.

Declan: Dávám vám poslední šanci.
Budete tady jen stát a čumět nebo zachráníte svému kamarádovi život.

The walking dead: Road Full Of Dangerous Kde žijí příběhy. Začni objevovat