The walking dead: Road Full Of Dangerous

Cesta do ráje

* Slunce nás oslepilo, teda kromě Petra který se vzpřímeně dostával dál.
Na vrcholku kopce zavolal na ostatní dole u stanu. Já s Tomášem jsme ho loudavě následovali.

Někdo z tábora zakřičel Petře.
Ten hlas mi zněl povědomě.
Natahoval jsem se, abych něco viděl.
No jasně, ale marně.. Všichni už přišli za námi.

První jsem viděl Nelu a Karla. Hned potom Marii s Justýnou a pak ten největší šok..
Byl to Matěj s Veronikou a za nimi Daniel.
Petr: No to mě poser.!!
,, Já to věděl.!"
Když přišel k nám, tak nastalo obrovské ticho. Teda kromě stálých výstřelů a řevu.
Petr: Kde ses tady vzal.?
Mates: Já vás taky rád vidím..
,, No jasně. Vítáme tě opět naší partě."
Petr: To ti to teda trvalo...
Mates: Lidi na tohle fakt není čas
Nela: Co se tam děje.?
Málem jsem se rozbrečel, když jsem viděl svoji malou v pořádku.
Natáhl jsem náruč na její obejmutí a pořádně jí k sobě přitiskl.
,, Bude to vše v pohodě neboj. "
Just: Kde je máma?
,, U doktora bude v pořádku. "
Přitiskl jsem ji k sobě ještě víc a nechal vše kolem sebe plynout.
Tomáš: Nějací blázni se dostáli přes ploty a zabíjí všechny lidi na potkání.
Marie: To tady nejsou žádní vojáci?
Mates: Všichni zdatní muži jsou venku s Robertem.
Petr: Jak tohle víš.?
Mates: Pracuju pro něj..
Karel: Teď fakt není na tohle správný čas.
Nela: Má pravdu. Musíme jít.!

,, Tak pojďme.!"
Petr: Uděláme formaci. Poslouchej te.!
Já půjdu s Nelou první, potom Dan s malou a Marii za nimi půjde Daniel s
Mates a Veronikou a naposled Tomáš s Karlem.
Petr: Když uvidíte zbraň, tak..
,, Pane Karle.! Pane Karle.!?"

Otočil jsem se, abych se podíval kdo přerušil Petra. Několik metrů od nás utíkala buclatá starší paní. Křičela a máchala rukama, jak pomatená.
Karel: Nekřičte, tak paní Brownová.!
,, Můj Rod.! Kájo můj Rodík oni ho.. "
Těsně než se babka k nám dostal na poslední dva metry, tak jí explodovala hlava. Rozletěla se na pár menší kousků. Její tělo se svalilo bez života dolů před nás.
,, Dolů.!"

Justýnu jsem hodil pod sebe. Nedovolím žádnému bastardovi ji zabít. Vedle mě ležela Marie a kryla si hlavu. Byli jsme jak ve válce. Nikdo nevěděl kdy ho právě někdo zastřelí. Každý napjatě sledoval denní situaci. Po pár chvíli se už výstřel neopakoval.
Petr s Karlem se rozhodli jít ke nejbližšímu stromu a tam zjistit víc informací.

My se pomalu dostávali dolů pod kopec. Danielovi to šlo nejhůř.
Dostal se k nám, až poslední.
Mohli jsme se konečně postavit. Kopec nám chrání hlavy.
Nela: Co budeme dělat teď.?
,, Čekat na Petra a Karla, jinak se tam nedostaneme."
Marie: Co když jsou, už všichni mrtví?
Mates: Ne to nebudou.
Veronika: Podle mě už Robert na tom dělá.

Kdo by si toho nevšiml.?
Nějak mu pořád ty dva kryjou záda, ale proč.?
Nemyslím si že s ním mají dobrý vztah.
Přijdou mi až moc v pohodě na tuhle situaci.
Mates chodí sem a tam a o něčem přemýšlí a Veronika se hrabe v batohu.
Vůbec to nechápu. Potřebujeme jednat.!

Just: Co budeme dělat.?
,, Zlato musíme čekat na Petra. "
Mates: Mám lepší nápad, než tady, čekat na ty dva.!
Tomáš: Co chceš teda dělat.?
Mates: Nedaleko odsud máme auto.
Fatk hodně nedobytný.
,, Tohle nám zabere víc času."
Mates: Má tady nidko vysílačku.?
Daniel: Má proč.?

Mates ani nezaváhal a vysílačku mu zruky vzal. Hned začal do ní něco mačkat a hned potom mluvit.
Odešel od nás několik metrů, asi aby jsme ho neslyšeli, ale nevidím tomu důvod. Bylo to opět divné.
Petr: Je čisto.!

Matěj: Pojďte sem.!
Oba dva k nám přiběhli a nedočkavě čekali co Mates chce.
Vysílačku mu vrátil a začal konečně mluvit.
Mates: Nedaleko odsud máme to auto.
Hodně by nám pomohlo se dostat k hlavnímu stanu bez žádné škodné.
Karel: A ono to auta snad přijede samo.?
Mates: Ne máme tam jednoho našeho člověka. Zachvíli tu bude.
Marie: To jsem teda zvědavá..