The walking dead: Road Full Of Dangerous

Lačnící po pomoci

*" Slyšíš ten křik.? Co když to je někdo od nás.?" Byli jsme zrovna v kancelářích když jsme to slyšeli.

Nela: Nevím, musíme to zjistit.! Rychle jsme si uvědomili že to jsou křiky někoho od nás. Utíkali jsme uličkami skříní naplněnýma knížkami. "Kde jste Daniely.!?'' Zařval jsem s plných plic. Nikdo se nám neozval, ale i přesto jsme pokračovali dál za křikem. Nela: Jsme blízko.!

Málem jsem spadl když jsem uviděl Daniel jak střílí na pár mrtvých a Filipa nezachrání před jedním. " Nelo, pomoz Danielovi sejmout ty zbylé.!" Nela nezaváhala a pálila do mrtváků. Já mezitím zabil jedním mávnutí mačetou mrtvého který hryzal Filipovo kotník. " Daniely to si nemohl zastřelit toho jednoho skurveného mrtváka.?!!!" Kvůli jeho stupiditě Filip umře.! Daniel se na mě ani nepodíval a začal se hroutit a uvědomovat co právě udělal. " Není čas na blbosti Daniely, vzpamatuj se.!" *Musíme mu tu nohu useknout.!* Nela: A kdo jste vy.?! *Na tom nezáleží.* Podíval jsem se na osobu která stála dva metry od nás. *Chytej.!* Zakřičela na mě a já se zaměřil na menší sekerku která se ke mě řítila. *Dobrá práce.!* Chytil jsem sekerku a nic mě nezastavilo k tomu aby jsem Filipovi usekl nohu. *Honem usekněte mu jí.!* Nabral jsem do ruky co nejvíc síly a jedním seknutím se sekerka zabořila do Filipovo nohy. Nela: Omdlel... Druhý seknutí šlo opět rychle už jsem skoro přesekl i kost.! To třetí finální a osudný bylo nejrychlejší ze všech. Sekerka cinkla když se její ostří dotklo dlaždiček plné krve. *Paráda.! Hej vy Daniely musíte mi pomoc s nákupním vozíkem.! Daniel: Cože.!? " Prosím tě nekecej a jdi jí pomoc.!" Mezitím jsem sundal moje tričko a ovázal ho kolem jeho pahýlu. " Nelo drž to.! " Nechal jsem Nelu držet ránu a odešel jsem jednomu mrtvému ukrást košili. * Hej vy pane.!?* " Co.?" *Zapoměla jsem vám říct že tu mám i já menší problém.* Navlékl jsem si košili a rychlím krokem jsem spěchal za neznámou ženskou. " Co se děje.?" Už jsem byl dostatečné blízkosti aby jsem si uvědomil co její problém. " Do prdele.." Kdo to sakra je..doufám že ona. Daniel: Myslíš že je to ona.? *Kdo ona.?* "Marie..'' * Vy jí znáte.?*
Nela: Dane honem nemáme čas.!! Byl to zápas s časem mrtví se chtěli dostat k nám přes uzavřené dveře u kanceláří. Filip smrtelně krvácel a našli jsme skoro polo mrtvou známou. *Mám tu dva vozíky oba dva do nich dáme a odjedeme s nimi za Knihovnu je tam karavan.* "Dobře ale musíš nás vest.!" Naložil jsem Marii do košíku a bleskurychle jsem se vydali k Nele. Když jsme naložili i Filipa tak mrtvý se už dostali ven z kanceláře.

" Kam teď.?" Vyhrkl jsem skoro jak nikdy předtím. * Musíte mě následovat.* Neznámá žena převzala velení a rozeběhla se přímo k zadním dveřím.* Pohyb.!* " Danieli následuj jí.!" Přikázal jsem tomu zbavělci a rozeběhnul se za cizinkou. Žena rozpačitě otevřela dveře a čekala než my vašichni zmizíme. Mrtví nikde nebyli a místo za budovou páchlo smrtí. Cizinka rozrazila dveře od karavanu a pomohla mi s Marií. Daniel s Nelou naložili Filipa a k tomu baťohy. * Jste všichni v pořádku.?* " Jo jsme.!* Nela: Jdou mrtvý, musíme zmizet.! " Budeš řídit, já ti budu navigovat.!" Sednul jsem si vedle ní a ukazoval ji směr. * Na jaký jste silnici.?* " Já nevím jak se jmenuje, nejsem místní.!" Nela: Všechno v pohodě Dané..!? " Jo, hlavně se držte.!"
* Ty jsi taky Daniel.? * " Jo ale radši mi říkej Dan." * Já jsem Yumiko, ale pro vás Petra.* Rozhulila to na plný kotel a cesta se netáhla tak dlouho. Petra zatím vypadá dobře není to ta dámička která kdysi chodívala na nákupy s kámoškama a popíjet kávičku. Čerstvě třicetiletá vietnamka s dlouhými černými vlasy a pohublou postavou se odhodlaně drala karavanem přez hordu mrtvých.

" Nevíme kolik má času.!" Nela: Už tam budeme, a on je silný jeho tělo to zvládne. Konečně jsme se blížili k táboru. Tomáš byl pořád na hlídce a ostatní zpozorněli když se karavan blížil čím dál blíž." To jsou naši lidi..!"
Petra: Dobře, kde mám zastavit.? Ukázal jsem ji místo na zaparkování a ihned jsem vyběhl za Hankou. "Davide, jdi pomoc ostatním do karavanu je tě tam potřeba.! " Kuna: Rozkaz šéfe.! Tomáš: Co se děje.?! "Filipa kousli, ale je to asi v pořádku."
Hanka se pro mně natáhla a já ji mohl po dlouhé době znovu obejemout. Hanka: Jsem tak ráda že tu jste, nemohla jsem vydržet bez tvé nepřítomnosti.! Přitiskl jsem ji ještě víc k tělu a nechal ji spokojeně od dychovat.