The walking dead: Road Full Of Dangerous

Nenávist

Petr se dostal na cestu jako první. Postupně jsme se tam dostávali i my.
Cesta byla celá bahnitá a mokrá. Vítr opět sesílil a teplota se opět snížila.
Justýnka: Mami je mi zima.
Oči jsem zaměřila na malou a chtěla jse ji věnovat mojí mikinu, ale Dan byl rychlejší a dal ji košili.
,, Díky zlato."
Petr: Tak jsme tady. Teď si vezmu Dana a Tomáše na průzkum. Musíme se ujistit že tam nikdo není.
Hano ty si postarej o ostatní.
Dan mně políbil. A s chlapa odešel opět do lesa.

Uplynulo půl hodinky a kluci pořád nepřišli. Seděli jsme na kraji cesty.
Justýnka si hrála s bahnem. Marie pořád utišovala Nelu a Kuna držel hlídku.
Marie: Hanko, máme nějaký pití.?
Obrátila jsem na ní a podala jí láhev s vodou.
Justýnka: Mami, potřebuji čůrat.!
,, Zlato, vyčůrej sebdva metry ode mně.
Nechoď daleko.! "
Z ničeho nic nastalo hrobové ticho.
Stromy zase šuměli a já zase znervóznila. Nela se konečně uklidnila a Marie si zašla udělat potřebu. Vystřídala jsem Kunu z hlídky a začla přemýšlet o mojí minulosti.
Začala mi být zima. Sluníčko pomalu zapadalo za stromy a já pořád nakukovala do lesa jestli už jdou.

Po pár minut později se objevila neznámá postava na konci cesty.
Všichni se shromáždili u batohů.
Opět jsem byla ve vedení, tak jsem stála ve předu a mířila na cizince.
Sekundy utíkali a cizinec se čím dál víc blížil, už šlo poznat že jde o ženu.
Pěkně zasobenou, puškou na zádech s obřím baťohem.
,, Nech si odstup děvenko.!"
Žena zvedla ruce na horu a začala mluvit.
,, To jsem já Petra. Nezabijej te mě."
Nic to se mnou neudělalo a pořád jsem měla namířeno přímo na jeji hlavu.
Marie: Je to zkrátkyně.!
Petra: Co to říkáš.? Nic jsem vám neudělal.!
,, Nepřibližuj se.!"
Petra: Marie.?! Co kdyby si jim řekla co se doopravdy stalo.? Hm.?!
Marie: Z mé strany není nic na vysvětlení Petro.!
Petra si mě změřila a vyndala pistol.
Zamířila na mě a já na ní.
Marie: Petro přestaň.!
Petra: Proč jim to neřekneš, že jsi je chtěla taky zabít kvůli tomu, že tam nechali samotnou.?!
Kuna: Marie je to pravda.?
Marie: Lidi já...
Petra: No nemáš co říct co.? Tak to můžeme vyřešit rovnou teď.!
,, Marie je to pravda.?!"
Marie: Hanko já fakt nevěděla..
Petra ji opět skočila do řeči a zamířila najednou na Marii.
Pomalu se přibližovala a já pomalu couvala.
Petra: Co si myslíš Hanko.? Zabijeme jí.? Nebude mít ve skupině přece zratce.!
Petra najednou vstřelila do vzduchu a já opět leknutí cukla.
Nela: Co to kurva děláš.!?
Petra: Musíme vyřešit kdo může za tvojí dcery smrt.?!
,, Myslíš si, že jsi nějaká drsná čubka, co.? Že ti nic nemůže ublížit, ale jsi jenom malá vystrašena holčička, tak se přesto kurva přenes.!"
Petra: Drž hubu Hano.! Radši si hlidej tu malou holku.!
,, Vem si třeba příklad z Nely a zkus taky nějak někomu projednou pomoc a ne obviňovat jiný.!"

Dan: Co se to kurva děje.?!
Konečně přišli chlapy.
Otočila jsem se za Danem a mávla na něj a opět se otočila na Petru.
Najednou jsem měla na tváři krev a slyšela výstřel z pistole.
Nela: Děvko.!
Petřina hlava se rozletěla a za ní rovnou její tělo a bezcitně padla na zem do bahna.
Otočila jsem se na Nelu a ta svírala v ruce glock. Brečela a nadávala té krávě.
Dan ke mně příběh a obejmul mně.
Dan: Jsi v pořádku zlato.?
,, Jo, jenom chci od tuď."
Dan: Neboj našli jsme suprový místo.

Pohled Daniela

Ruka se mi třásla a brýle zamlžovali.
Nic jsem neviděl, ale slyšel nějakého chlapa jak pochoduje u auta pod kterým jsem schovanej. Ostatní mně asi opustili. Nedivím se jim. Jsem jenom zbavělí jednoruký pitomec.

Uběhli už dvě hodiny a chlápek už tady asi není, tak se rozhodnu vylést.
Zvednul jsem se, protahl a očistil brýle a uviděl jednoho mrtvoláka.
Tlustá žena s bílíma vlasama se ke mě přibližovala a natahovala ruce vpřed.
Nathl jsem jednu mojí zbylou ruku s pistolí, zamířil a vystřelil po té baculce. Po mém výstřelu se objevil další. Nechápavě jsem se otočil a uviděl chlapa ve vojenským hadru jak na mě míří.
Rozeběhnul jsem se přímo k lesu.
Chlap za mnou utíkal a zuřivě hučel.
Kořen který vyčuhoval ze země mě podrazil a zakopl jsem o něj.
Po tom všem jsem byl, už smířen ze smrtí. Chlápek ke mně přišel zamířil mi na hlavu a ja jenom myslel na svojí matku a bráchu. Milíl jsem se nebyl jsem smířený ze smrtí. Po pár nanosekundách cizincovo hlava roztříštila. Nechápal jsem proč, tak jsem se otočil ua sebe a tam stáli dvě postavy.
,, To tady budeš jenom čumět a nezvedneš se.? "
Nějaký chlápek na mě promluvil a já spadl do bezvědomí.

Rozdělil jsem je na dvě epizody, aby se četlo líp.