The walking dead: Road Full Of Dangerous

Bouda

~ Upozorňuju, docela dost dlouhá část!!!

O pět týdnů později

Nervózně jsem koukal na Hanu a Justýnu, jak si hrajou v obýváku.
Je to jen pár dní, co se pořádně vyléčila.

Její dlouhé černé vlasy jí ležely na zádech a pomaličku a pečlivě ukazovala Týně, jak se kreslí koník.

Byl začátek prosince a počasí venku se prudce změnilo. Na oknech se vytvářeli mrazivé tvary a topení, které hřálo do večera ten mráz vypudil.

Akorát, když jsem vešel do kuchyně přišel Karel s Marii. Odložili si na věšák kabáty a pokračovali do prvního patra.

,, Ahoj"

Oba dva mě stejně pozdravili.

Odložil jsem na botník nůž a vrátil se k Haně. Lehl jsem si na pohovku a zadíval se na mokré okno.

Hana: O čem zase přemýšlíš?

Hana přitáhla starou deku a lehla si vedle mě. Zadívala se na stejný místo, co já.

,, Nevím, jak zvládnem další dítě"

Hana: To řekneš až teď?

,, Hano, nebuď naštvaná. Jenom nevím, jak mu pořídíme lepší život"

Hana: Bydlíme ve Varech. To město má budoucnost!

,, Tomu sama nevěříš. "

Hana: Že trošku hladovíme neznamená, že se to rozpadne.

,, Zase chodím na výpravy. Vím, jaký to je venku."

Hana: Mrzí mě to, ale ty lidi to zvládají.

,, Mrzet tě to nemusí. Robert je monstrum a ostatní to dobře vý. "

Hana: Ta skupina z minula?
Zabil jsi někoho?

,, Nemohl jsem, Robert dal příkaz každému, ale já jen koukal jak ten tábor demolují. "

,, Proto jsme měli málo jídlo"

Hana celou dobu byla ticho. Možná si uvědomila, že to není nejlepší řešení. Po krátké chvilce se otočila a zadívala se mi do očí. Já jí jemně chytil za tvář a políbil ji.

,, Miluji tě "

Hana: My to zvládneme. Pauza. Já tebe taky.

O čtyři hodiny později

Robertův chraplavý hlas se nesl po celé zasedací místnosti. Barbara, Nela a Tomáš seděli po mé levici a napjatě sledovali šíleného muže ve prostřed bývalého kulturního místa.

Robert: Ten starý tábor na jižní části Ostrova, jaký to tam bylo?

Bob: Nikoho jsme nenechali žít, pane.

Tom: Byl plný jídla a zbraní.

Robert: Všechno máme uschovány?!

Barbara: Ano pane. Všechno jsem uklidila.

Robert: Ty lidi musíte spálit!

Nela: My tam zítra zajedeme.

Oni se o tom bavili tak v klidu!? Bylo mi z toho na blití. Neumím ani spočítat, kolik jsme zabili bezbranných lidí.

Robert: Dane a co ty?

,, Moje skupina si vedla dobře pane. "

Robert: Doneslo se mi, že starý Ruller je zraněný.