Tuto kapitolu věnuji PrincessTopinka za to že mě přiměla pokračovat :)
Probudila jsem se ve svým pokoji. Zřejmě jsem u pohádky vytuhla a Erik mě sem musel odnést. Stále nevím co si mám myslet. Sice mi vysvětli, že rodiče se mě prakticky zřekli a ani netvrdím, že mi to není líto. Věděla jsem, že matčin přítel mě nesnáší, ale myslela jsem si, že mamka mě má aspoň trochu ráda. Zřejmě jsem se mýlila.
Vstala jsem z postele a vydala jsem se do kuchyně, poněvadž na mě šel hlad. V kuchyni nikdo nebyl a tak jsem otevřela ledničku a přemýšlela co si dám. No na chlapa jí má dost dobře vybavenou.
,,Ahoj" ozval se za mnou hlas a já jsem samým leknutím povyskočila. Ten hlas se začal smát.
,,Promiň jsem Alex!" podával mi ruku. Opatrně jsem jí přijala.
,,Lauren" sklopila jsem hlavu. Nemám moc ráda představování.
,,Těší mě" usmál se. Já se otočila k ledničce a vzala jsem si na konec jogurt, Nevím proč, ale mám z Alexe divný pocit. Alex šel ke skříňce a vzal si tam krosant a sedl si vedle mě.
,,Co kdybychom koukli na film?" podíval se na mě.
,,Jo můžeme" pokusila jsem se pousmát. Klid Lauren nic ti neudělá! Jdete se dívat JEN na film. Šla jsem do obýváku a sedla si na velký gauč. Alex se začal hrabat v DVDčkách a něco pustil. Pak odešel asi do kuchyně a posléze přinesl flašku s vínem a dvě sklínky.
,,Je mi 15 neměla bych pít" podívala jsem se na něho. Sice jsem se někdy napila, ale chci být střízlivá.
,, Ale, kotě! Je to jenom víno a navíc, kdo o tom bude vědět?" podíval se na mě. Tak to se mi vůbec nelíbí. Dívá se na mě jako na kořist. NEBUĎ naivní Lauren snaží se být jen milý. Začala jsem se uklidňovat, ale moc to nepomáhalo. Co to oslovení? Agr.... fakt nevím co mám dělat.
,,Stejně nebudu pít" nuceně jsem se usmála.
,,Tak si nepij" pokrčil rameny a sedl si hned vedle mě. Podívala jsem co to pustil. Nezvratný osud 5. Po chvíli pozorování tohoto hororu mi přistála Alexova ruka na mém stehně. Hned jsem jí dala pryč a odsunula jsem se od něho.
,,Copak kočičko?" přisunul se ke mě blíž a snažil se mě políbit.
,,Nech mě!" křikla jsem na něho.
,,Ale, ale, ale myslíš, že takovou kočičku nechám být?" začal mi sahat na prsa.
,,Ty nadržený prase!" vrazila jsem mu facku a začala utíkat.
,,Tos neměla ty čubko!" zařval na mě a slyšela jsem jak za mnou běží. Najednou mnou projela bolest. Ale utíkala jsem dál ač jsem skoro bolestí omdlévala. Zřejmě v té operované noze pohnulo, či co. Najednou po mě skočil a skončili jsme oba na zemi.
,,Mám tě ty děvko!" a začal ze mě strhávat oblečení a různě mě osahávat.
,,Nech mě! Pomoc!" začala jsem křičet ze všech sil.
,,Nekřič, stejně ti to nepomůže! Erik je v práci a sousedi to přes tyhle zdi tě neuslyší!" usmál se oplzle a mě docházeli síly. Teď jsem si přála jediné a to zemřít. Erik se vrátí až 15:00. Pomalu se mi začalo zatmívat před očima.
,,Ty, hajzle!" zařval čísi hlas. Erika hlas. Najednou už na mě nebyl Alex a já slyšela jen rány. Doufám, že je nedostává Erik.
,,A teď vypadni ty hajzle a už se tady neukazuj!" zařval Erik.
,,Lauren, zlatíčko, co je ti?" bylo poslední co jsem slyšela.
Pohled Erika
Konečně jsem si jí mohl vzít domů. Byla pořád zesláblá a sotva se držela na nohou. Co jsme přijeli jsem jí dal notebook, aby si na něm něco dělala, protože jsem musel něco dodělat do školy.
Konečně jsem měl hotovo a vydal jsem se za Lauren. Potichu jsem otevřel dveře a podíval jsem se na ní. Byla zachumlaná do peřin a klidně spala. Zavřel jsem dveře a šel se dívat na televizi, ale moc mě to nebavilo a tak jsem se vydal dělat palačinky. Doufám, že je má ráda. Lauren mezitím přišla. Snědla toho sice málo, ale asi ještě moc jíst nemůže pak jsme se koukali na Zootropolis, co vybrala. Skoro u konce filmu usnula a tak jsem jí odnesl do pokoje. Pomalu jsem jí položil na postel.
,,Mám tě ráda Eriku" zamumlala ze spánku. Usmál jsem se.
,,Já tebe taky broučku" a políbil jsem ji na čelo. A šel taky spát.
Budík mě zbudil v 5:00 a tak jsem se připravil do práce. Jak se mi do ní nechce! Bojím se o Lauren, aby se jí něco nestalo. Vím, že tady bude Alex, ale i tak. Nasedl jsem do Audi, kterou jezdím nejčastěji a vyjel jsem.
Celý den jsem byl jak na trní. Nakonec to za mě někdo vzal. Hned jsem se vydal domů.
Hned jak jsem vešel do dveří mě čekal šok. Alex ležel na Lauren a osahával a ona? Ona měla takový nepřítomný pohled a vypadalo to, že za chvíli omdlí.
,,Ty hajzle!" zařval jsem a vytáhl toho zmetka na nohy. Pak slízaval ránu za ránou. Zastavil mě až pohled na Lauren, která padala do mdlob. Na Alexe jsem zařval něco ve smyslu aby vypadnul a běžel jsem k Lauren.
,,Lauren, zlatíčko, co je ti?" podíval jsem se na ní. Bohužel už mi neodpověděla a zavřela oči.
,,Sakra" zaklel jsem vzal jsem jí do auta a jel s ní do nemocnice.
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Další kapitolka je na světě :D. Lidičky potlesk :D a nebo ne -_-. Vím dlužím vám víc než jednu kapitolu, ale snad se dokopu k častějšímu psaní :)
