Lékařská zpráva

183 8 4
                                    

Pohled Erika

Už je to týden a ona je ještě v nemocnici. Hmm.. to je fakt divný. Rozhodnu se, že jí navštívím. Po práci jdu do nemocnice a zahlédnu květinářství. Rozhodnu se, že jí koupím kytku. Holky o takové věci stojí, i když nechápu co na tom mají. Procházím se kolem pultů plných květin a zaujme mě ta modrá růže. Je tak nenápadná, ale nádherná jako Laura. Vezmu poslední a jdu k pokladně a tam teprv zjistím cenu. 543Kč? Ale pro Lauren není nic drahé. Pomyslím si vezmu jí a spěchám, abych jí mohl dát tu růži. Když konečně dojdu do nemocnice a sháním Lauren, tak mi jeden doktůrek poví, že stále v bezvědomí. Cože??? To nevěstí nic dobrého, sice nejsem lékař, ale tohle vypadá na něco horšího. 

,, Půjdu jí zkontrolovat, kdyby byla při vědomí, tak vás k ní pustím, samozřejmě jestli bude chtít." A na tohle jsem zapomněl, můžu k ní až bude sama chtít. A bude chtít? Zeptal jsem se sám sebe. Ještě se mi nestalo, že by mě nějaká dívka odmítla.

,,Můžete jít je to pokoj číslo 77 a nezapomeňte, že se nesmí nijak rozrušovat!" vyrušil mě z mého rozjímání lékař. Hned jsem vstal a málem jsem vrazil do zdravotní sestry. Konečně pokoj 77 a já zaklepu a vcházím dovnitř. Ona tam leží a je připojená na přístrojích. Tenhle pohled mě ničí. Ona se na mě trochu zmateně kouká. Usměji se a jdu k ní 

,,Ahoj" usměji se a podávám jí tu růži. 

,,Ahoj, ta je nádherná!" rozsvítily se jí oči a přivoněla si k ní.

Pohled Lauren

Podal mi překrásnou modrou růži. Nevím co ho to popadlo, ale bylo to od něho tak milé. On ke mě něco cítí?A zase jsem naivní. 

,,A co tady vlastně děláš?" zeptám se ho vlídně. 

,,Šel jsem náhodou kolem a tak jsem si řekl, že tě navštívím" usmál se na mě. Jeho úsměv byl tak krásný, že bych pro něj klidně i zabíjela. Byl tu asi hodinu a pak musel už jít. Bylo mi to docela líto, ale bránit jsem mu nemohla. (Nevěděla jsem jak to napsat, mluvili by jen o samých nepodstatných věcech :D) Když odcházel vyprovázela jsem ho pohledem. Má holku? Napadlo mě. Samozřejmě, že má. Povzdechnu si. A jsem docela unavená a za chvíli usínám.

,, Slečno Kličková, obávám se, že pro vás nemám žádné dobré zprávy. Z vyšetření, které jste prošla, když jste byla v bezvědomí, ukázaly nádor na mozku......."

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

P.S. Omlouvám se za minulou kapitolu. Je tam záměna příjmení Erika. Bohužel mi to teď nejde změnit. A taky za to, že tenhle díl je krátký... No musím si nechat něco v záloze :D. Příští díl snad bude delší :).


Střední školaKde žijí příběhy. Začni objevovat