Nejsi zrůda! Ale kocourek. (YAOI)

4.Part Nové seznámení

Některé lidi ráno budí budík, ale já místo budíku mám Tadyho. Každé ráno kolem šesté mě vzbudí a pokud se mu to nepovede, tak za chvíli přijde mamka.

Dneska mě nakonec vzbudil Tady, tím, že mě začal lochtat ocáskem u nosu. Potvůrka malá. Sedl jsem si na postel, přitáhl si k sobě Tadyho a mazlil se s ním. Taková malá  heboučká kulička. Hrozně moc má rád, když ho někdo hladí na hlavičce, stejně jako já. Tady se dožadoval dalšího hlazení, ale mě se pomalu, ale jistě ozýval žaludek. ,,Promiň chlupáčku, jdu se nasnídat. No jo, ani já hlad neutiším. Tak pojď za mnou."

Nevypadalo to, že by se mu někam chtělo jít, tak se uvelebil na posteli a já šel do kuchyně na snídani. Vešel jsem do kuchyně a mamka stála u plotny. ,,Ahoj zlatíčko, tak jak jsi se vyspal? Dělám si omeletu a ty máš už připravené tousty s Nutellou na stole." Řekla mi, když si mě všimla, že jsem přišel do kuchyně. ,,Vyspal jsem se dobře, jinak...děkuji za snídani." Zasedl jsem ke stolu a pustil se do toustů. Ještě jsem si k nim nalil trochu mléka.

Mamka si ke mě přišedla s omeletou a začala snídat se mnou. ,,Jinak mami?" Mamka odtrhla oči od telefonu a koukla se na mě. ,,Dneska jdu k Shunovi, tak přijdu později. Jenom, aby jsi si nedělala starost, kde jsem." ,,V pořádku zlatíčko. Ja budu dneska v práci déle, takže by jsem to zřejmě ani nepostřehla. A jinak, kde jsi byl včera, když jsi přišel až kolem osmé." No jo, já mamce říkal, že jdu ven, ale neřekl jsem jí kam. ,,Byl jsem Yuua doma. Volal mi ráno, že se nudí, tak jestli by jsem k němu nechtěl přijít." Mamka se na mě zařazeně dívala. ,,Kdo je vlastně ten Yuu? Když jsem ho viděla, tak mi nikoho nepřipomínal a to jméno mi přijde, že jsem ho od tebe slyšela prvně."

Jo přeci! Já ty dva nijak neseznámil. ,,Je u nás na škole nový. Přistěhoval se teprve nedávno, takže to tu nezná. Ve škole sedí vedle mě. Je s ním strašná sranda. A je jako ty se Shunem, taky mi říká, že se chovám jak kočka...i když to není pravda." Tu poslední větu jsem si spíš zamumlal pro sebe, ale vypadalo to, že mě mamka slyšela začala se smát. ,,Ten musí být určitě oblíbený u holek, co? Vysoký, hezký a ty brýle mu sluší." Při myšlence nad ním jsme se usmál, ještě, že je dneska pondělí a můžu ho vidět.

Vstal jsem, uklidil nádobí a šel si připravit tašku do školy. Vešel jsem do pokoje a začal dávat učení do tašky. Za chvíli jsem byl hotov, vzal tašku rozloučil se s Tadym a šel dolů. Pozdravil jsem mamku, obul se, vzal si bundu a šel do školy. Nebydlím daleko od školy, je to jen pár metrů naštěstí. Dával jsem si pozor, abych náhodou nenarazil ma Rina. Nakonec jsem ho nepotkal a už jsem stál před bránou do školy. Vešel jsem dovnitř a zamířil ke svoji skříňce pro přezůvky a abych si měl kam dát bundu. Odemkl jsem si skřínku a vyměnit věci. Najednou mě za zadu někdo objal a já vyjekl. ,,Kyaa!"

Osoba za mnou se začala smát. Já se otočil a poznal, kdo to je. ,,Shune! Víš, jak jsem se tě lekl?!" Ten se smál ještě víc, než předtím a celá chodba se na nás začala dívat. ,,Nechceš jít raději někam jinam? Máme dost času, než nám začnou hodiny." Přijal jsem jeho nabídku a šli jsme na školní dvorek a lavičkám, abychom si sedli.

,,Tak mi říkej, co ten Yuu? Jak je to vážné? Prostě mluv!" Je vtipné, jak je Shun nedočkavý, jakoby mu měla vyjít nová manga a on o tom vůbec nic nevěděl. ,,Mě se neboj, zůstane to jen mezi námi." Musel jsem se nad tím trochu zasmát. ,,Já sám nevím, jaké to mezi námi je...ale pořád mi dělá tak trochu problém, přiznat si, že jsem na kluky. Nevím, jak to třebas přijme mamka. Ale...líbí se mi...je na mě milý, stará se o mě, dělá si starosti. A hlavně se u něj cítím bezpečně. Má pevné objetí, ale za to hřejivé. Bojím se, jak by na to ale reagolo okolí." Dokončil jsem svůj menší proslov a zhluboka se nadechl, jak pár vět dokáže člověka vyčerpat, alespoň už jsem se s tím někomu svěřil.