Nejsi zrůda! Ale kocourek. (YAOI)

30. Slíbil jsem mu to

Najednou mě Aki políbil a já omotal ruce kolem jeho krku. Do polibku jsem se taky zapojil, ale netrval moc dlouho. Aki se ode mě odtáhl a pohlédl do mých očí. Oči jsem znova zavřel a naklonil se k němu do polibku, ale Aki přiložil ukazováček na mé rty. Znova jsem se mu zadíval do očí a on je hlesl. ,,Nishi, mám tě rád... ale já nemůžu..Yuu." Odtáhl jsem se od něj trochu dál a rukama sjel na jeho ramena. ,,Chápu..." Sklopil jsem pohled na zem, ale Aki nadzvedl mou bradu zpět nahoru a políbil mě na čelo. Pak se ode mě odtáhl a přisedl si k Yuki. Chvíli jsem tam jen tak seděl a jen se na ně díval. ,,Kocourku? Pojď si hrát s náma." Zaškemrala Yuki a já ji poslechl a sedl si vedle ní. Byl jsem z toho stále v šoku. Nevím, jestli jsem teď udělal dobře, nebo špatně, jestli se mi to líbilo, nebo nelíbil. Jsem z toho tak trochu zmatený. Yuki mi strčila do ruky nějakého plyšáka kočky a měla z toho ohromnou radost. Uchechtl jsem se tomu a nechal si přivolat své uši a ocas, z čeho měla ještě větší radost. Mával jsem ocasem do všech stran a ona se ho snažila chytit. Blázen.

Co jsem to udělal? Já jsem takovej kretén! Vždyť....vždyť...ho Yuu pořád miluje a já udělal tohle. Kde jsem vzal rozum!? Vždyť jsem ho políbil! Tohle mi nikdy Yuu neodpustí! Yuki si s námi chtěla hrát, tak jsem jí vyhověl. Po chvíli si Nishi přivolal ouška i ocásek a Yuki se pokoušela chytnout jeho ocásek. Byla zábavná. Nakonec jsem řekl, že jsem unavený a šel jsem si lehnou. Yuki mě ještě chvíli přemlouvala, ale nemělo to cenu. ,,Proč si dal pusinku Kocourkovi? Já myslela, že ho nemáš rád." Tváře mi zrudly a já odvrátil pohled. ,,To by jsi nepochopila Yuki. Na to jsi mladá." Pohladil jsem jí po tváři a šel si lehnout. Dal jsem si rychlou sprchu, převlékl se do pyžama a lehl si do postele. Bohužel..nemohl jsem usnout. Pořád jsem si sahal na rty a přemýšlel nad Nishim. Nevím, jestli jsem udělal dobře nebo ne. Nebránil se, ale zapojil...Nebylo to nějak vášnivé, ale....já opravdu nevím. ,,ŤUK ŤUK."

I přes Yukiino žádání odešel a já tu s ní zůstal sám. V klidu jsem si hráli a pak Yuki začala zívat. ,,Už půjdeš spinkat." Podívala se na mě a přikývla. Odvedl jsem jí do jejího nového pokojíčku, který vypadal moc hezky. To musím potom Ay pochválit. Převlékla se do nějaké hezké noční košile a zalezla si do postýlky. Sedl jsem si k ní na postel a popřál ji dobrou noc. ,,Kocourku a-" Velmi hlasitě a dlouze zahřmělo a já trochu nadskočil, jak jsem se lekl. ,,Kocourku! Půjdeme se podívat na blesky?!" Nadšeně si sedla a odkryla se. ,,Ne!" Znova jsem ji přikryl a ona si lehla. ,,Prosím pěkně..." ,,Ne, jdi spinkat. Už je pozdě." Nakonec jsem ji přemluvil a odešel do svého pokoje, kde jsem okamžitě zatáhl záclony a schoval se pod peřinu. Znova a ještě víc zahřmělo, než před tím a já vyjekl. Zakryl jsem si uši a pevně zavřel oči. Je to ještě horší, než bylo minule. Strašně se bojím... Napadlo mě, že bych šel za Akim, ale nevím, jestli se to hodí, když se stalo to, co se stalo. Pomalu jsem vykoukl z pod peřiny a rozhlédl se. Znova zahřmělo a kapky deště tvrdě bouchaly do oken. Ne! Tady sám nebudu! Rychle jsem se odkryl a vyběhl na chodbu, kde jsem na konci chodby uviděl z okna blesk. Pane bože, já tady umřu!! Začal jsem bušit na Akirovi dveře a stále nespouštěl oči z okna.

Šel jsem otevřít a ve dveřích stála Yuki. ,,Strejdo...můžeme se dívat na blesky?" Ona je bouřka? Ani jsem si nevšiml. ,,Ale budeš hodná, slibuješ? Pokývala hlavou a šel jsem s ní na terasu. Vytvořil jsem kolem nás bublinu, aby jsme nepromokli a šli se kouknout ven. ,,Úžasné!" Yuki byla uchvácená a dívala se na oblohu. ,,Kocourek sem se mnou nechtěl jít, i když jsem ho prosila, tak nechtěl. Neví, o co přichází." No..jo..je to hezké. Počkat!? Nishi nechtěl.... protože se bojí bouřek! Já zapomněl! ,,Yuki! Pojď a jdi do postílky." Rychle jsem s ní běžel do domu a běžel k Nishimu. Uviděl jsem ho na konci chodby, jak byl schoulený v klubíčku. ,,Nishi!" Vyjekl jsem a rozeběhl se k němu. Jakmile mě spatřil, tak jsem uviděl jeho očka, která byla celá zaslzená. Silně jsem ho objal a on se mi vrhl do náruče. ,,Neboj...jsem tu s tebou." Uklidňoval jsem ho a hladil po zádíčkách. ,,Kocourku? Ty se bojíš?" Ozvala se za námi Yuki a já přikývl. ,,Bež spinkat Yuki, J.J. bude naštvaná, že nespinkáš." Ta by mě zabila. ,,Ale já se bojím o Kocourka... je v pořádku?" ,,Bude, neboj se." Vzal jsem ho do náruče a šel s ním ke mě. Položil jsem ho na postel, zatáhl záclony a šel si k němu lehnout. ,,Můžu si lehnout k vám, bojím se-" ,,Yuki, jak to, že nespinkáš." Problém...mě zabije. ,Pojď, půjdeš spinkat se mnou." Usmála se na ní J.J. a odešla. Já si lehl k Nishimu, který se na mě hned nalepil.