Nejsi zrůda! Ale kocourek. (YAOI)

32. Sbohem

Byl jsem tak strašně vyděšený, že mě opustí a nechá mě tady samotného. ,,Nishi, to myslíš vážně?" Pustil jsem ho a opřel se zády o zeď a sklopil pohled na zem. Teď jsem všechno zkazil. Teď mě tu už opravdu nechá. Ne... ,,Ne... Aki...j-já." Přistoupil ke mě a přiložil mi ruku na tvář. Překvapeně jsem se na něj podíval a čekal, co udělá. ,,Nishi...Ty bys to opravdu chtěl?" Lehce jsem přikývl a zčervenal jsem. Jednou rukou se Aki opřel jednou rukou o stěnu a přiblížil se svými rty k těm mým. Své ruce jsem přiložil na jeho hruď a pak obmotal ruce kolem jeho krku. Políbil mě. Po chvíli zapojil i jazyk a já se velmi rád přidal. Když jsem se od sebe odtáhli, tak jsem mu pohlédl do očí a zeptal se na, pro mě, důležitou otázku. ,,Zůstaneš tu se mnou?" Hlesl jsem a on mě políbil na čelo. ,,Zůstanu." Usmál jsem se a objal ho. Jsem opravdu strašně rád, že tu se mnou zůstane. Do oči se mi zase nalily slzy a já se na něj ještě víc natiskl. ,,Děkuju.."

,,Jenom, dneska tu nebudu. Opravdu nechci, aby se spiriti trápili. Dobře?" Pokýval hlavou a já ho naposledy políbil na čelo a odešel. Rychlejší byla teleportace, takže jsem neztrácel čas. Doma jsem si všechny přivolal a šel jim dát jejich speciální jídla. Byli šťastní, že byli zase volní. Napadlo mě, že by jsem zkusil ukecat J.J., aby mi je povolila mít na jejím území. Co mě ale tížilo víc, tak byli moje nacházející narozeniny. Už dvacet...Hmm... Jsem starej. Doma jsem ještě trochu po uklidnil a potom si šel dát vanu. Byla mnohem lepší, než sprcha. Aspoň při ní jsem se dokázal uklidnit. A co teď? Dal jsem si za úkol, že přivedu Yuua zpátky k Nishimu a to hodlám dodržet! Zvedl jsem se, osušil a převlékl se do pyžama. Zajímá mě, jak to bude Nishi zvládat sám. Je jak závislí na něčí společnosti. Zajímá mě, jak to bylo předtím, než poznal Yuua. Zajímavá myšlenka.

Když odešel, tak jsem sklouzl po zdi a chytl se za tváře. Cítil jsem, jak mi rudnou tváře a tak jsem se vydal do jeho pokoje, kde jsem si zalezl do jeho postele a jen tak si tam ležel. ,,Kocourkuu?!" Volala mě z chodby Yuki a tak jsem se zvedl a vyšel jsem ven. ,,Copak se děje?" Přiběhla ke mě a chytla mě za ruku. ,,Pojď si se mnou hrát." Usmál jsem se a přikývl. ,,A vezmeme s sebou i strejdu?" Zeptala se a já zakroutil hlavou. ,,Ne... Aki musel na chvíli odejít, tak půjdeme sami." Nakonec souhlasila a táhla mě za ruku do obýváku, kde měla nějaké hračky. Sedl jsem si na zem a Yuki začala nanášet na hromádku nějaké panenky, s kterými si chtěla hrát. ,,A kdy se vrátí Aki?" Začala česat nějakou panenku a já jí klidně odpověděl. ,,Zítra." Pokývala a dál pokračovala ve hraní. Za nedlouho se k nám přidala Ayaka, která pomáhala Yuki s upravováním panenek. (Já mám hrůzu z panenek, velmi vtipné XD) ,,Aki odešel?" Přikývl jsem. ,,Vrátí se zítra." Odpověděl jsem Ay a nechal si přivolat uši a ocásek. Yuki se okamžitě ke mě rozběhla a nasadila mi obojek. ,,Ko-cou-rek." Vyhláskovala, a pak se začala zajímat o má ouška.

,,Nishi? Já nevím jak ty, ale....Já nemůžu přijít na vhodný dárek pro něj. Co chceš ty vybrat?" Akirovi něco dát, aby jste ho potěšili....Tak to je nadlidské umění. ,,Komu?" ,,Akirovi přeci, má za týden narozky." Bylo vidět, že ho to hodně překvapilo. ,,Aki!?! Proč mi to nikdo neřekl?! Já nic nemám!" Začal Nishi vyšilovat a tikal hlavou po místnosti. ,,Neboj, já taky ne." No...a asi takhle začalo Nishiho bláznění s dárkem pro Akiru. Obyčejný dárek pro něj....dovede přivodit Nishiho do pořádných nervů.

Začal jsem usilovně přemýšlet o tom, co by se mu mohlo líbit? Co třeba nějaké tričko, nebo knížka? Proboha já vůbec nevím. Yuki si někam odběhla a já se obrátil na Ay, která byla poblíž mě. ,,Co má Aki rád? Nebo jinak... co by chtěl, nebo by potřeboval?" Ayee zvedla ramena a zakroutila hlavou. ,,To kdybych věděla." Zasmála se a pokračovala dál v česání panenek. Hned na to se Yuki vrátil a v ruce držela nějakou červenou stuhu. Sedla si za mě a začala si znovu hrát s mým ocáskem. ,,Podívej!" Pustila mě a já se za sebe otočil. Na konci ocásku mi uvázala stuhou mašli. ,,To je moc hezký Yuki!" Pochválil jsem jí a ona se začala culit, ale pak se znovu vrátila k Ay a panenkám. ,,Zítra se půjdu podívat do obchodu na nějaký ten dárek." Řekl jsem a Ay přikývla.