57. Změny

636 54 29
                                    

Byl den pohřbu. Bylo to čtyři dny po...jeho smrti. Seděl jsem doma a čekal na bráchu. Koukal jsem na skříňku, kde byla váza, ve které byla ta růžička, která mi po něm zůstala, stejně jako díra v mém srdci. Je pořád nádherná. Jako on. Otřel jsem si rychle slzy a přešel ke skřínce. Prohlížel jsem si tu květinku a usmál se. Uslyšel jsem klepání a vydal se ke dveřím. ,,Ahoj brácho." Byl taky celý v černým. Opatrně mě objal a já se mu rozbrečel do náruče. ,,Musíme jet." Pomalu jsme šli do jeho auta a on mě odvezl. Položil mi ruku na nohu a utišil. ,,To bude dobrý. Ty to zvládneš." Ne, bez něj už ne. Dorazili jsme na místo a šli tam. Všichni už tam byli. Nishi, Rin, Sui, Yuki a Ayee. Nikdo jiný ho neznal. Obřad začal. Já stál úplně vepředu a slzy mi tekly celou dobu. Pořád si říkám, co by se stalo, kdyby jsem cokoliv udělal, aby se to nestalo. Kdyby jsem nebyl takový debil a zachránil ho. Byl by tu se mnou a já hlavně nebyl na takovémto místě. Mohl by jsem s ním být doma, na gauči a mazlit se s ním. To nejdůležitější, Aki by byl naživu. Všichni jsme začali dávat květiny na hrob a já tam byl nejdéle. Propukl jsem v hysterický pláč. Yuu mě musel odtáhnout. Já bych nikdy neodešel. Chci být s nim. Nikdy na něj nezapomenu, byl pro mě vším. Odvezli mě domu a já se vysvlékal ze všeho, co jsem na sobě měl, potřeboval jsem sprchu. Sedl jsem si do rohu sprchy a pustil ji na sebe. Tohle je lepší. Nevím, jestli jsem už šílel, ale před sebou jsem uviděl obličej Akiho. Ukazoval úsměv. Usmál jsem se tedy a on zmizel. Už i takhle mě nutíš se usmívat potom, co se stalo. Budu. Kvůli tobě. Konečně jsem ze sprchy odešel a šel do ložnice a koukl se na květinku. Musel jsem už opravdu šílet, protože byla lehce růžová, Měl by jsem se konečně pořádně prospat. 

Je to již měsíc od Akiho pohřbu a nás probudilo brečení, jako skoro každé ráno. ,,Jdu tam.” Oznámil mi Nishi a šel za dětmi. ,,Nechceš se aspoň trochu obléct?" Zasmál jsem se mu, ale on tam i tak šel jenom v kraťasech. Já si rychle navlékl aspoň boxerky, protože jsem se naučil spát nahý. Ze začátku Nishi protestoval, ale potom se to naučit.  Šel jsem tedy za ním a on akorát vycházel od Kaori z pokojíčku. ,,Mají hlad." Jo, to já mám pomalu taky. U Akiho s Yuzuem si vzal jeho lahvičky a šel nejdříve k Akimu. Ten sice chvíli protestoval, ale potom se do toho pustil. ,,Tady měl někdo pořádný hlad." Nishimu jsme podal Yuzuovu a sedl si do křesla. ,,Otevřít pusinku, letí letadélko." Musel jsem se usmívat, je to báječná mamka..tedy táta. Už nakrmil i Yuzua a já chtěl jít připravit snídani, ale co se stalo mě malém rozsekalo. Yuzu měl asi pořád hlad nebo já nevím, ale problém byl, že Nishi dal lahvičku už pryč, takže místo toho, aby se přisál na dudlík, tak se přisál Nishimu na bradavku, který na to zareagoval vzdychnutím. Tak toho bylo zajímavé. Nishi ho od sebe odtrhl, dal do postýlky a zakryl se bradavku.

Tohle bylo teda...zvláštní. Musím si na něj dávat pozor. Odešel jsem z pokojíčku a šel si opláchnout obličej. Hned jsem se vrátil za Yuuem, ale ten tam nebyl. Šel jsem tedy do ložnice a tam jsem ho objevil na postely. Rukou mi naznačil, aby jsem za ním šel. Jakmile jsem k němu přešel, tak si mě stál do klína a objal. ,,Copak to bylo za vdychnutí? Já myslel, že pouze já ti dělám dobře." Blb opravdu. Musel jsem se uchechtnout. To ale hned se změnilo. Teď jsem na sobě neměl přisátého Yuzua, ale Yuu. Dal jsem si ruku před pusu, aby mě neslyšeli děti. Tohle mi Yuu snad dělá naschvál. Rukou pomalu sjížděl níže, až se zahákl o kraťásy. Během chvilky byli dole, stejně tak i jeho boxerky. ,,Vážně to chceš teď dělat, když jsou vzhůru?" S úšklebkem přikývl. Achich...s ním se to nikdy nezmění. V zadečku jsem už ucítil první prstík a stény se snažil tlumit rukou, ale tu mi dal Yuu pryč. ,,Chci tě slyšet Zlato." Dal mi hned nefalšovaného francouzáka. Pomalu přidal druhý prstík a začal si s nimi hrát. Různě se s nimi třel o stěny a to dalo sílu sténání, aby bylo hlasitější. Už jsem měl v sobě i třetí prstík a já moc dobře cítil Yuuovu chloubu, jak mi tlačí na bříško. ,,Dost." Řekl jsem a trošku se nadzvedl. Chytil jeho penis a pomalu na něj začal dosedávat. Moje pomalé temto ale překazil Yuu, který do mě přirazil a já on ve mě byl až po kořen. Už jsem to spolu dlouho nedělali a já vyšel ze cviku, takže to trochu zabolelo.

Nejsi zrůda! Ale kocourek. (YAOI)Kde žijí příběhy. Začni objevovat