Část první - Setkání

547 31 8
                                    

Dívka v dešti kráčela po prázdném nádraží. Nevěděla proč po nádraží, ale na výběr neměla. Ačkoli se předcházejícího dne vrátila, byla čarodějkou a opravdu necestovala vlakem, přinejmenším o prázdninách ne. Na sobě plášť a na hlavě kápi. Do tváře jí vidět nešlo, jediné, co z ní můžeze zahlédnout jsou prameny světlých vlasů. Všude kolem ní byla bouřka. Oblohu protínaly blesky a sem tam se ozvala i rána. Nikdo tam nebyl, ale dívka se pořád rozhlížela. Vypadalo to, jakoby někoho čekala. Nebo se bála, že by ji někdo překvapil.

Snažila se tvářit  odhodlaně, statečně. A ona statečná byla. Jenže někde hluboko uvnitř věděla, že pokud se bude tvářit vystrašeně, strachy se zhroutí. Dala by vše za to, aby tam s ní byly její kamarádky. Merlinžel, ty o jejím otci nevěděly. A tak to mělo zůstat.

"Má mamka pracuje na ministerstvu a taťka je doktor," odpověděla Kate. "Dělá to samé jako lékouzelník, ale pro mudly a bez kouzel," zasmála se. Vysvětlila to kamarádce, která byla čistokrevná.

"Co dělají tvoji rodiče, Viki?" Zeptala se s úsměvem jedenáctiletá rudovláska. Dotázaná na malou chvíli zpanikařila. Když otec blondýnky zachraňoval mudlům životy, těžko mohla říct, že její otec mudly vraždí.

"Otec pracuje na ministerstvu a matka je doma," zalhala bruneta. Vlastně ani tolik nelhala. Popsala zaměstnání tety a strýce, kteří jí práve rodiče nahrazovali.

Prošla skrz celé prázdné nádraží až k cestě. U ní stály dvě postavy, zahalené také v plášti. Všimly si jí a rozešly se k ní. Dívka nezpomalila, šla dál. Jestli měla strach, tak to na sobě nedávala znát.

Ty osoby se zastavily asi metr od ní. Klaněly se před ní, jako by byla princezna.

"Slečno Viktorie, váš otec vás již očekává" začal ten starší, ale představit se zapomněl. Muži měli peroxidově blonďaté, skoro až bílé vlasy. Byli si velmi podobní. Dívka usoudila, že to bude otec a syn.

Ten syn se netvářil zhnuseně z otce. To, mu dívka záviděla. Jí se její otec hnusil. Doufala, že nikdy s ním nebude "pracovat" bok po boku.

Viktorie nic neříkala. Ten mladší na sobě dal znát, že ho to překvapilo. V ten moment ho poznala. Tento výraz často vídala. Dívka se tím ale nenechala rozhodit. On ji poznal taky, tím si byla jistá.

Dívali se jeden druhému do očí. Pohled byl nečitelný. Starší muž si odkašlal. Přerušili oční kontakt a otočili  se na něj.

"Měli bychom jít" upřel na ni prosebný pohled. Nevěděl, čeho všeho je schopná, ale věděl, čí je dcera.

Ona jen kývla a ujala se vedení, aniž by znala místo, kam má dojít. Nechtěla je slepě následovat. To dělají smrtijedi, kterými ona nebyla. Naštěstí. Zatím. Oba muži ji mlčky následovali, což jasně dokazovalo, že jsou Voldemortovi přisluhovači. Nejspíš na to byli i hrdí.

"Tudy" řekl ten starší muž a odbočil. Dívka tedy změnila směr a po pár metrech se dostali ke kočáru. Muži ji beze slova pokynuli, aby se usadila jako první. Dívka měla chuť se rozesmát. Její otec byl někdo, kdo nenáviděl mudly tak moc, že je vraždil a přes to cestovali mudlovskou dopravou. Padlé na hlavu. Nebo se její doprovod neuměl přemístit. Když se na ně tak podívala, nedivila by se tomu.

Otec i syn nastoupili též a usadili se naproti plavovlásky. Vzápětí se kočár rozjel. Dívka si mezitím sundala kapuci a odhalila tak její hnědé oči, rudé rty a drobný nos.

Cesta byla dlouhá několik desítek kilometrů. Celou dobu jeli bez jediného slova.
__________________________________

Mladý Black ležel v posteli domu dvanáct a pozoroval náměstí. Za dva týdny mají  končit prázdniny, což znamená, že konečně vypadne z tohoto vězení. Den zpátky se snažil utéct k Potterovým. Jenže nepočítal, že potká svou matku. Bohužel potkal a od té doby má 'doma' ještě větší peklo. Přemýšlel, jestli zvládne uté....

Z přemýšlení ho vytrhl hlas jeho matky.
"Siriusi Orione Blacku, ty jeden krvezrádče, okamžitě pojď dolů" začala řvát. Někdo jiný by ji možná obdivoval k vůli jejím hlasivkám. Tak dobré se totiž jen tak nevidí. Sirius ji nechtěl naštvat ještě víc, takže opravdu šel dolů.

"Ty jeden krvezrádče, půjdeš na převýchovu k Sorwotům. A ti, ti tyhle tvoje výstupy tolerovat nebudou. Zbal si věci" křičela na něj paní Blacková.

"Tohle je i na tebe příliš, máti. Přece mě nemůžeš poslat k těm smrtijedům!" Rozčiloval se Sirius.

"Můžu a neodmlouvej. Je to zbytečné, už je to domluvené a nehodlám se s tebou dál bavit."

Sirius tedy naštvaně odkráčel, dupal jako nikdy a to už ho jeho 'drahá' máti naštvala tolikrát. Ale tohle je i na ni moc. Samozřejmě nezapomněl pořádně prásknout dveřmi.

Naházel si ty nejdůležitější věci do batohu a věci do Bradavic zavřel do kufru. Nechtěl si dělat zbytečné problémy. Věděl, že je to zbytečné. Stejně by ho tam poslali a když půjde 'dobrovolně',tak ho třeba nebudou  trestat  tolik.

Zabalené věci si pobral a snesl je dolů. Bylo mu jasné, že pojede hned. Následoval matku ven z domu, s nechutí ji chytl za paži a přemístili se pryč.
______________________________________

Dvojice mužů a mladá dívka vystoupili z kočáru. Dívka měla konečně čas, podívat se na dům. 'Dům'je celkem skromné slovo. Zastavili totiž před vilou.

"Malfoy mannor?" Zeptala se se skrýváným zájmem.

"Ano" poprvé promluvil ten mladší z nich pyšně.

Dívka se tím dál nezabývala a kráčela k bráně. Před ní zastavila a čekala než ji otevřou. Stráže, co u ní stáli, se ani nepohnuli. Až ten mladší z oné dvojce, která ji dovezla sem, mávl na stráže, aby bránu otevřeli. Všichni tři prošli bránou a mířili ke vchodovým dveřím.

Starší muž otevřel dveře a podržel je, aby mohla mladá slečna projít. Na svého syna se vykašlal, zavřel dveře, čímž mu je zabouchl před nosem. Dívka měla co dělat, aby se nezasmála. Nakonec jí jen zacukaly koutky. Mladší z dvojice zabodl do svého otce vražedný pohled. Dívka před sebe pustila jednoho z mužů a nechala se vést. Ačkoli tam dívka byla několikrát a v té přední části se dobře vyznala, nevěděla kam jít. Netušila, kde její otec je. Prošli velkou část Mannoru a zastavili se před dveřmi ne kterých byl vyryt had. Starší z dvojice zaklepal a na vyzvání vstoupil.

"Pane, je tu vaše dcera" řekl mu.

"Ať vstoupí" odpověděl mu chladný hlas.

Muž z místnosti vystoupil a s "Běžte dovnitř, slečno" ji vyzval ke vstupu.

Dívka tedy vstoupila.......

Nebe v Pekle (FF Harry Potter) POZASTAVENOKde žijí příběhy. Začni objevovat