Nebe v Pekle (FF Harry Potter) POZASTAVENO

Část sedmá - Přeci jen si jste podobní

Však proč ne. Koště schované ve stromě. Určitě je zvlhlé, prožrané Merlin ví čím. On ví, jak dlouho se koště ve stromě nachází. Ovšem když se Sirius podíval pořádně, poznal jedno z nejnovějších košťat. Takové mrhání kvalitou. Ale Viki nevypadala, že by ji to nějak vadilo. Smála se nechápavému výrazu, který měl na tváři Tichošlápek.

"No tak sedej. Jako odrážeč musíš umět létat, ne? Jinak by tě do týmu nevzali," popoháněla ho dívka.

"Jsem v týmu dýl než ty, tak ticho,"  usadil ji hoch.

"To ale neznamená, že mám menší kvality než ty," ušklíbla se a čekala, že se s ní začne hádat. Victorie se Siriusem se totiž hádají v jednom kole. Je to taková denní rutina. Stejně jako James a Lily. Bez nich by si Bradavice nikdo nepředstavil. Není divu, když studenti uzavírají sázky, kdy Evanska podlehne.

"Běž," pobídla Siriuse. Kupodivu se Sirius opravdu sebral, sedl na koště a přeletěl přes zeď. Takže Tichošlápek s koštětem byli na jedné straně a Viki na druhé

"To jsme asi úplně nedo.." Viki mávla rukou a koště k ní přiletělo. Nasedla na něj a bleskově se přenesla přes zeď. Koště schovala do dutiny nějakého stromu a rozešla se pryč.

"Ty nejdeš?" Zeptala se plavovláska, když uviděla, že za ní Sirius nejde. Svá hnědo-oranžová očka zabodla do chlapcovi tváře.

"Jo..jo už jdu," rozešel se za ní. "A kam že to vlastně jdeme?"

"Přece do centra vesnice," řekla mu okamžitě. Sorwot mannor stojí ve Wiltshire, poblíž sídla Malfoyových.

Dobu, asi okolo deseti minut, jdou mlčky vedle sebe. Sirius se rozhlíží a snaží se zapamatovat si cestu, zato Victorie kontroluje, jestli se poblíž nenachází někdo, kdo by ji mohl poznat.

Po necelých dvou minutách se dostali na okraj centra kouzelnické vesnice. Už z dálky jde slyšet hudba. Není se co divit. Tohle je jedna z nejznámějších a nejbohatších vesnic kouzelnického světa. Nachází se v ní několik hospod/barů, obchodů se zvířaty, kejklemi, obchody se sladkostmi, knihkupectví a další. Na začátku vesnice stojí na zářivé ceduli nápis - Wizard Mannor. Kolem nápisu vybuchuje jedna rachejtle za druhou a žádná není stejná. Siriuse tato vesnice doopravdy uchvátila. Nepůsobila tak přívětivým dojmem jako Prasinky ani tak kouzelně jako Příčná, ale působila hrozně hrdým dojmem. Tam, kam se dalo nacpat kouzlo, ho nacpali. Bylo mu jasné, že sem chodí hlavně ti čistokrevní.

"Běž kam chceš. Pokud si budeš chtít v baru něco dát, či něco podobného, řekni že je to na účet Victorie Sorwot. Jen prosím nevykup celý bar a tak dále. Za tři hodiny tady, jinak odcházím bez tebe," řekla a rozešla se do vesnice.

Siriusovi bylo líto, že odchází. On sám se tu nevyzná a netuší, co bude dělat. Taky mu bylo divné, proč by to za něj platila. Pochyboval, že by to mohla nechat zaplatit její rodiče. Dál už nerozjímal a šel do centra též.

_________________________________

Victorie mezitím došla do její oblíbené hospody. Bylo jí necelých šestnáct a proto by jí kdekoli jinde nenalili alkohol, ona ovšem měla velmi dobré postavení mezi čistokrevnými, čímž ji nikdy neodmítli a taky v té hospodě pracoval její velmi dobrý přítel.

Viki měla na dnešní noc domluvenou schůzku s jejím kamarádem z Bradavic. Nebavili se moc veřejně, protože její přátelé odsuzovali všechny ze zmijozelu, zvlášť po té, co Severus řekl Lily to, co řekl. Ona ale žádnou zášť k oné koleji nechovala. Některé měla ráda, některé ignorovala a některé nenáviděla. Díky postavení její rodiny se často musela stýkat s dětmi přátel jejích rodičů. Bohužel, či bohudík byli většina stejně staří a všichni chodili do Bradavic. Teda až na Andromedu Blackovou, která už jeden rok do Bradavic nechodila a protože se se svou rodinou rozhádala, už se nevídali. Pro Viki to byla škoda, protože Andromeda byla jedna z mála, které má Viki ráda. Nejčastěji se setkávala s Blackovýma, což se teď hodně znásobila, když u nich bude Sirius bydlet, Malfoyovýma, což je pro Victorii horor skoro takový, jako když se musí vídat s Bellatrix. Na různých plesech a tak musí být s Alectou a Amycusem, Yawleyem a tak dále.

Nejradši měla Andromedu, Narcissa ještě taky ušla, ráda se bavila s Regulusem a Sirius taky není nejhorší, ač by si to nepřiznala.

V hospodě si objednala ohnivou whisky a se skleničkou v ruce, šla najít svého přítele. Usmála se, když ho spatřila. Pozdravili se objetím a Viki si přisedla.

"Takže, co nového?" Začal konverzaci Regulus.

"Hmm... asi nic, to že u nás bude bydlet tvůj bráška je nepodstatné," řekla ironicky.

"Cože? Sirius u vás bude bydlet? To," postupně zvyšoval hlas.

"Pššt, všichni na nás koukají. Já nepotřebuju vzbuzovat pozornost," zašeptala Viki.

"Jo, promiň. Jak se to stalo?" Zeptal se Regulus. Chudák neměl o ničem ani ponětí.

"No prostě..." vylíčila mu celý příběh.

"To už je moc i na mou matku," složil hlavu do dlaní. Po chvíli ji zvedl a podíval se na ni. Jeho bouřkově šedé oči přejížděly po dívčině tváři sem a tam. Vyklopila mu celý příběh, proč je Sirius u nich, ale ani jednou neřekla svůj vlastní názor na toto rozhodnutí. U ní to bylo velice zvláštní. Často dávala najevo své názory. Tím že pocházela z rodiny, která zastávala stejných názorů jako Lord Voldemort a ona sama s těmi názory nesouhlasila, dávala to najevo doma, aby její rodina pochopila, že nikdy nebude tím, kým být má. Tyhle názory dávala najevo i ve škole a všude jinde. Jen na plesech pro čistokrevné si je nechávala pro sebe. Nepotřebovala další problémy, měla jich dost.

"To samé řekl i Sirius. Asi si jste víc podobní, než myslíte," řekla s lehkým úsměvem na tváři. Chtěla, aby se k sobě sourozenci chovali dobře. Ona sama žádné neměla a přála si mít doma někoho, kdo bude schopen se taky postavit své rodině...