Nebe v Pekle (FF Harry Potter) POZASTAVENO

Část čtvrtá - "koho mám zabít dřív" aneb klasická večeře

Sirius s Kirstrou poslouchali svižné, ale tiché kroky, které mířily k nim. Kirstra si pro jistotu vytáhla hůlku a mířila ní na místo, odkud by měla vyjít postava, která  dělá tento nepatrný zvuk.

Sirius následoval Kirstřin příklad a hůlku si vytáhl taky. Kroky teď byly zřetelnější a zdály se být blíž. Byly velmi ladné, tiché, ale také rychlé. Kirstra měla hůlku připravenou k útoku a snažila se v paměti najít nejvhodnější zaklínadlo. Zato Sirius z toho těžkou hlavu neměl. Chtěl vyřknout obyčejné "mdloby na tebe".

Ze tmy se vynořila postava dívky. Kirstra automaticky vyslala nějaké neverbální zaklínadlo. Dívka naštěstí držela hůlku v ruce, takže jej okamžitě odrazila, ovšem byla velmi zmatená.

"Co se tady děje? Teto Kirstro?" Zeptala se zmateně. Až teď si uvědomila, že na chodbě nejsou jen ony dvě.

Až teď ji Sirius poznal a nestačil schovat svůj údiv. Netušil, že tu ona bydlí. Věděl, že je Sorwotová, ale tohle ho nenapadlo.

"Blacku? Co ty tu děláš?!" Nechápala.

"Victorie, promiň myslela jsem si, že nás chce někdo napadnout. Jak vidím Siriuse už znáš. Je u nás na převýchově. Minimálně rok tu bude bydlet,"  usmívala se paní Sorwotová.

"To nemyslíte vážně. Nehodlám s ním žít!" Rozčilovala se.

"Uklidni se Victorie. Alespoň tu nebudeš sama," pořád se usmívala. Victorie jen zakroutila hlavou.

"Jdu do pokoje. Ještě něco o čem bych měla vědět?!" Zeptala se rozčíleně.

"Ne, jaké bylo setkání?"Zeptala se s neskrývaným zájmem.

"Překvapivě dobré,"řekla a odcházela.

"Victorie, vezmi Siriuse do jeho pokoje," přikázala jí.

"To bych ráda, ovšem nevím který je jeho pokoj,"řekla naoko smutně a s ironickým 'úsměvem' na tváři  dívka.

"Hned vedle tvého," usadila ji teta. Victorie ji probodla vražedným pohledem a rozešla se ke svému pokoji. Bylo jí jasné, že Black jde s ní. Před dveřmi jeho pokoje se zastavila.

"Tohle má být tvůj pokoj,"řekla  vešla dovnitř. "Tyhle dveře vedou do koupelny. Kdybys ...něco potřeboval... jsem vedle," řekla a chtěla odejít.

"Nikam nechoď, prosím," požádal ji. Dívka se divila, že to vůbec umí. Ji nikdy o nic nepoprosil. Viki se tedy vrátila zpátky do pokoje a sedla si na postel. Normálně by jí to bylo divné, ale tady byla doma ona.

"Řekni mi, prosím, jaké to tady je?" Zeptal se a bylo jasné, že ho odpověď doopravdy zajímá.

"No... jedním slovem nalajnované. Oběd i večeře ve stejnou dobu, nesmíš přijít pozdě, když někam jdeš musíš to oznámit, když něco chceš, musíš se zeptat jestli to můžeš.... tohle jsou pravidla ,které by si měl dodržovat ty, aby si se z tadyka rychleji dostal domů. Já..." byla přerušena.

"Já nechci domů. To místo, kde jsem do teď bydlel, nenazývám svým domovem,"  vysvětloval jí.

"Tak to promiň. Chtěla jsem říct, že já nedodržuji všechny tyhle pravidla. Na jídlo musím jít včas. Na to si potrpí, ale jinak mám celkem velkou volnost. Když ho stihnu, můžu ven a tak. Jde z tadyka i jednoduše zmizet. Jenom si musíš dávat pozor na skřítky. Když děláš něco zakázaného a oni tě uvidí, půjdou to okamžitě nahlásit mému strýci. Ovšem pokud budeš dost rychlý a chytneš ho za zápěstí, můžeš ho donutit složit neporušitelný slib. Párkrát se mi to povedlo," řekla.

"Tak to je hustý," vyjádřil obdiv.

"Můžu ti pomoct pokoj očarovat tak, že kdyby se ti sem někdo dostal, upozornilo by tě to. Třeba i ve spánku. Pokud by měla ta bytost nekalé úmysly, mohlo by tě to i vzbudit. To je dobré kouzlo, nemyslíš?" Zeptala se ho.

"To rozhodně. Můžeš mi pomoct?" "Jistě," řekla a  tak i udělala. Čas do večeře vyplnili kouzlením. Victorie, na sobě díky svému otci neměla hledáček. Díky tomu v tomto domě vůbec neplatil, díky čemuž mohl kouzlit i Sirius.

V sedm hodin se společně vydali na večeři. Victorie věděla, že její teta a strýc jsou schopní čehokoliv. Zabít i mučit. Ona dívka si to také na vlastní kůži vyzkoušela a to ne jednou. Kletba "Crucio" je velmi silná sama o sobě, a když ji dělají tak silní kouzelníci jako Sorwotovi, je kletba schopná zabít i v krátkém okamžiku. Victorie je ale velmi zvláštní dívka. Nejenže umí kouzlit bez hůlky, ona ovládá i vodní živel, díky kterému se může uzdravovat i léčit druhé. To ovšem není vše. Je imunní vůči bolesti. Není schopná cítit víc než dvě třetiny bolesti a díky kletbě 'crucio' se její práh bolesti posunul skoro až na jednu třetinu. Bohužel ne každý má takovouhle moc. Ostatní při té kletbě trpí, jako nikdy. Ona totiž neexistuje bolestivější kletba než ta, která se nepromíjí.

"Dobrý večer" popřál všem v místnosti mladý Black. Odpovědí mu bylo jen pokývnutí. Victorie pozdravila stejně. Její strýc s tetou jen pokývli hlavami na znamení, že o ní ví. Ovšem paní Blacková se stejně zachovat nemohla.

"Dobrý večer, Victorie. Už je to doba, co jsme se viděli naposledy. Jsi pořád stejně krásná a vychovaná. To se jen tak nevidí," rozplývala se Walburga Blacková.

Victorie se Siriusem se mezitím usadili a všichni začali večeřet.

"Ano, už je to doba, co jsme se viděli naposledy. Loňský vánoční večírek, nemýlím-li se. Z tou krásou a vychováním to ovšem přeháníte," Walburga už se nadechovala k odporu, ale Viki jí nedala příležitost.

"Třeba váš syn je také vychován dobře. Muselo to dát práce s jeho povahou," přeslazeně se usmála. Asi jako 'milá' růžová ropucha Dolores.

Tohle byl její plán. Věděla, že ji má Walburga k vůli jejímu chování ráda a tak. A proto toho využila ke Siriusově prospěchu. Výraz, který měli všichni  ve tváři, byl k nezaplacení. Walburga vypadala, že za chvíli exploduje, Callum vypadal, že neví koho má zabít dřív, jestli sebe, aby se na tohle nemusel dál dívat nebo Victorii. Kirstra se tvářila jako "já ji neznám, to není má neteř", Sirius vypadal jako by se ho to netýkalo a dál jedl a Viki obdarovávala všechny v místnosti přeslazenými pohledy. Prostě klasická večeře u Sorwotů. Dobrou chuť!