Jak to všechno bylo...✔

-39-

Držela v ruce plavky a mávla mi střídavě před očima růžovýma a černýma. Trochu jsem jí odstrčila a nechala si pořádně ukázat ty málo zakrývající kousky oblečení. Nakrucovala se před zrcadlem a měla různé výtky ke každému tomu kousku oblečení. Nakonec jsme ji donutili vzít si ty černé a pak jsme si jen rychle dobalili ručníky a s taškami v rukou jsme vyrazili do bazénu. 

Došli jsme do budovy o asi půl kilometru od naší chaty a vešli jsme do velké prosklené haly. U pultu po pravé straně místnosti, do které jsme vešli, stála mladá asi pětadvacetiletá slečna a vítala nás s vřelým úsměvem. "Dobrý den, vy jste ty poslední děvčata z toho tábora?" zeptala se. Jen jsme mlčky přikývly a slečna energicky pokračovala dál: "Ach, jistě. Váš doprovod čeká v šatně. Chodbou a druhé dveře vpravo." pokynula nám rukou směrem do málo osvětlené chodby, mi se zasmály a pokračovaly jsme směrem do šatny. 

Když jsme otevřely druhé dveře po pravé straně naskytl se nám pohled jak z nějaké trapné reality show. Před námi se zjevilo pět kluků jen v plavkách. Věci měli rozházené různě po podlaze a hlasitě na sebe pokřikovali očividně zabráni v zajímavém rozhovoru. Nás si zjevně nevšimli a dál tak řešili, jak jsme zjistili, jaké plavky by Seleně Gomez nejvíc slušeli. Když začal jejich rozhovor zahrnovat věci, které jsme nepotřebovaly slyšet, tak jsme s holkama koketně, s taškama přehozenýma přes rameno a s pořádným vykrucováním boků vešly do místnosti, čímž jsme na sebe strhli jejich pozornost. Okamžitě si začali sbírat věci, které se válely po zemi a pokoušeli se je poskládat do úhledných hromádek. Musela jsem se zasmát všichni vypadali tak roztomile, jak rychle pobíhali po nevelké místnosti a sem tam některý z nich zakopl o nějaký nábytek, který tu byl. Se zakroucení hlavou jsem odložila svoji tašku na poslední z volných křesel, svázala jsem si vlasy, které jsem do teď měla volně rozpuštěné, do vysokého drdolu a začala jim pomáhat s úklidem. 

"Dobrý, dobrý. Vaše asistence u našeho převlékání nebude zapotřebí." vyprovázela Petra kluky z místnosti. "A jste si na sto procent jisté?" upřel na mě Ted svůj  čokoládově hnědý pohled a zahýbal obočím. Hodila jsem po něm ručník, který ležel na podlaze a tudíž musel být někoho z kluků. Než se kluci stačili nějak bránit zabouchla jim Petra společně se sestrou dveře před nosem. Rychle jsme se převlékly a pak jsme se už jen vzhlížely v zrcadle a posuzovaly se. Týna na sobě měla krásné květované plavky, které naprosto jasně vyjadřovali její pozitivní energii. Terka se navlékla do jednoduchých, ale přesto hodně odhalujících modrých plavek. Petra nakonec skončila ve světle zelených plavkách a jediná z nás si nedělala hlavu z toho, jak v těch skoro nijakých kouscích látky vypadá. Jana se hroutila, protože si podle ní měla vzít ty růžové. Až potom, co jí Terka uklidnila, že jí ty černé plavky sluší víc, se pustila do splétání jakéhosi složitého copu a každé z nás slíbila taky nějaký účes. Já jsem se vzhlížela v zrcadle a měla jsem chuť utéct. Měla jsem na sobě jednoduché bílé plavky ve kterých jsem se každou sekundu cítila hůř a hůř. 

Musela jsem uznat, že za dobu tábora jsem dost zhubla. Pořád jsem si ale nebyla jistá sama sebou. Zrovna jsem přemýšlela, jestli se rychle nepřevleču a nepůjdu zpátky, když na dveře zaťukali již nedočkavý kluci. "Holky pohněte, za tři minuty odchází poslední skupina a pak to tam je jen pro nás." oznamoval nám Thomasův hlas. "Jo, stíháme!" zakřičela nazpět Jana a pak už tišeji řekla: "Deni, pojď jsi na řadě." Odtrhla jsem pohled od zrcadla a našla jsem svojí kamarádku, jak stojí za židlí a v ruce má hřeben. Poslušně jsem si šla sednout a čekala, co se Janě na mé hlavě podaří vykouzlit. 

Když byla Janča již dostatečně spokojená s mým vzhledem, tak mě propustila. Stály jsme před dveřma a já ještě jednou přeletěla všechny moje kamarádky pohledem. Petře udělala Jana jen jednoduchý, napravo zapletený cop, který měla přehozený přes rameno. Týna a Terka měli také copy. Týna rybí a Terka splétaný. Jana měla na hlavě prapodivný trochu neučesaný cop, který ji ale neskutečně slušel. Já jsem měla na hlavě takový naschvál neupravený drdol, který mi i podle mého názoru slušel.