Jak to všechno bylo...✔

-11-

Koukali jsme dál a v jedné lekací scéně jsem vypískal a chytla Týnčinu ruku a začala jsem jí drtit. Ona se ale nebránila a nechala mě drtit její ruku. Po asi půl hodině se ke mně ale naklonila a řekla: „Nemůžeš mi drtit i druhou ruku?" a ukázala mi svojí druhou ruku. Chytla jsem jí,ale to nezabránilo tomu, abych sem tam vyjekla.

Když film skončil bylo už strašně pozdě a já byla hrozně vyklepaná. Thomas se s námi rozloučil a odešel. Dan tam ještě zůstal a povídal si s Janou. Pak se s námi rozloučil a Jana ho šla vyprovodit a pak zapadla do koupelny. Řekla jsem holkám, že jdu po Janě a lehla jsem si do postele. Vytáhla jsem telefon a zapla Messenger. Otevřela jsem chat s Týnkou a napsala jsem: To se Jana do Dana zabouchla? Týna se podívala na telefon, který vydal pískavý zvuk a podívala se na mě. Potom si přečetla zprávu a neodpověděla. Dala jsem si do uší sluchátka, pustila *Sad song*, zhasla jsem telefon a zavřela jsem oči, abych nezačala brečet.

Probudila jsem se někdy uprostřed noci. Do koupelny už jsem nešla, ale alespoň jsem se převlékla do pyžama. Zalezla jsem do postele, ale usnout mi nešlo. Sedla jsem si na postel a zády jsem se opřela o zeď. Zapnula jsem si písničky a chvíli jsem jen koukala před sebe. Po asi hodině jsem už byla unavená a tak jsem si lehla a pro změnu koukala do stropu. Usnula jsem až někdy kolem půl pátý, takže když se mě ráno snažila Martina vzbudit byla jsem dost nevrlá. Nakonec to se mnou vzdala a řekla Pétě a Týně, ať mě vzbudí. Jana pochopitelně zase spala, ale tu už vedoucí neřešili. Hned co za Martinou zaklaply dveře vyskočila jsem z postele, pustila písničky a odšourala jsem se směrem do koupelny. Když jsem vylezla z koupelny, Petra tam vlezla místo mě, Janča ještě spala a Týnka seděla na posteli a koukala do blba. Sedla jsem si vedle ní a podívala jsem se kam se kouká. Koukala na dva lidi, kteří stáli před chatou, objímali se a koukali si do očí. Zvedla jsem se a popošla k oknu a snažila se rozpoznat, kdo to je. Byla to Katka (sestra Hanky) a Thomas. Chvíli jsem se na ně dívala, když v tom se Thomas ke Katce naklonil a políbil jí. Vyděšeně jsem se podívala zpátky na Týnku, které se po tváři začaly kutálet slzy. Rychle jsem vzbudila Janu, která ale jen nechápavě zírala a sedla jsem si vedle Týky. Ta se na mě otočila a začala strašně brečet. Objala jsem jí a začala jsem jí uklidňovat. Bylo mi jí strašně líto a mrzelo mě, že to muselo zajít tak daleko. Poodtáhla jsem se od ní a podívala jsem se na její uslzenou tvář. "Musíme jít na snídani." řekla Jana a snažila se aby i tahle věta zněla lítostivě, i když jsem věděla jak moc se na snídani těší. Zvedla jsem Týnu a doprovodila jsem jí do koupelny. Nechala jsem jí, aby si opláchla obličej a pak jsem jí podala balení kapesníku. Pokusila se o úsměv, ale já poznala, že je falešný. Chvíli jsme počkaly, až se uklidní a pak jsme vyrazily na snídani jako čtyř čelný gang, který byl naštvaný na Thomase, protože Jana s Petrou se během mého utěšování stihly podívat z okna a všechno pochopily.

Sedli jsme si na schody a když přišel Dan s Thomasem v patách, pomohla jsem Týnce na nohy a šli jsme se zařadit do fronty. Otočila jsme se, Thomas náš odchod vůbec nezaznamenal, ale Dan se na mě jen smutně podíval a potom si sedl vedle Jany. Vešli jsme do jídelny mezi prvními. Trochu mě na holky mrzelo, že za Týnou nestály a zůstaly tam, ale chápala jsem to. Péťa chtěla být vždycky v centru dění, které bylo právě na schodech a Jana chtěla být s Danem, jinak si to nedokážu vysvětlit. Vzala jsem si jogurt a šla jsem si sednout ke stolu. Týna si sedla tentokrát vedle mě se svojí houskou a marmeládou. Usmála jsem se na ní a začala jsem jíst. Když přišli i ostatní a Dan si sedl vedle mě hodil po mě tázavý pohled a já jen mávla rukou. Nechtěla jsem se v tom patlat. Důležitá byla Týnka, která od doby co si Thomas přisedl koukala jen do talíře a neřekla ani slovo, když jsme se bavili o Terce ani, když jsme s holkama začaly řešit diskotéku. 

Vyšli jsme z jídelny a já zamířila hned s Týnou na pokoj. Lehli jsme si vedle sebe a Týna zase začala brečet. Koukala jsem jak se užírá a nevěděla jsem co říct. "Je to prevít, je možná dobře, že jsi to zjistila teď než později. Pak by to mohlo bolet ještě víc." Pokusila jsem se ze sebe vymáčkout další svoje moudro. Normálě funguju jako spovědnice a lidi za mnou chodí, aby se mi svěřili a já se jim většinou snažím nějak poradit. Ale dneska to bylo jiný, bylo to těžký a nedokázala jsem ze sebe vypravit nic smyslu plného. "Ale..." začala a zase se propadla do hrozného pláče. Objala jsem jí a pak jsem prohlásila: "Tohle si žádá odplatu." nechápavě se na mě podívala a pak pochopila. Šla si opláchnout obličej a pak už se přiřítily Jana a Petra. Sedly jsme si na postel a normálně jsme si povídaly, jako by se vůbec nic nestalo.

Po dopoledním programu, který obnášel stavbu slunečních hodin, které se mimochodem mému týmu (dneska jsem byla s modrým družstvem) moc povedly a myslím, že bychom měli dneska vyhrát a po obědě jsme byly tak unavené, já teda obzvlášť, když jsem byla v noci asi hodinu a půl vzhůru. Usnuly jsme úplně všechny a kdyby nebylo Jany, která se probudila a (díky bohu) podívala na hodiny, přišly by jsme všechny pozdě.

°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°

Tak jo, moc děkuju za přečtení a omlouvám se že jsem dlouho nevydávala. Bylo toho teď nějak moc. Snad se vám další část líbila a pokud máte nějaké připomínky určitě mi řekněte, jsem na ně zvědavá.