Rosie and Pandora | spn ff |

2

Zaparkovala jsem do řady, kterou tvořilo pět aut.
Moc jsem si jich nezapamatovala a ani jsem se po nich moc nekoukala, ale stála tam jedna krásná černá Impala.
Když si to auto pořídil můj starší bratr v červené barvě, hned jsem věděla, že ho musím mít.
Ani nevím, kde je mému bratrovi ani tomu autu konec.

,,Hey Doro." vyrušila mě z přemýšlení Rosie.
,,Ano?" usmála jsem se na ni, sáhla jsem po své džínové bundě a podala jsem jí její koženou. Ona si mezitím odepla pás.
,,Víš, přemýšlela jsem a rozhodla jsem se, že udělám změnu." řekla taky s úsměvem a já já přikývla, aby mi to řekla.
,,Ostříháš mi vlasy?" řekla a já se zasmála.
,,Jako vážně?" Zasmála jsem se znovu, ale ona nahodila zcela vážný pohled.
,,Není peněz na zbyt a ty to celkem umíš."
,,Dokud žijí moji rodiče a já neutratím to všechno, co mám, peníze neřeš."
,,Stejně chci, abys to udělala ty."
,,A čím?"
,,Ty víš, co máme v kufru."
,,Dobře no."

Vystoupily jsme z auta a já otevřela kufr.

,,Čím to chceš?" otočila jsem se k ní a ona se přitočila ke kufru. Začala si vybírat z těch všech zbraní a já jsem se pousmála.
,,Neuříznu ti tím hlavu?" pozdvihla jsem obočí, ale ona se smíchem zakroutila hlavou na znamení nesouhlasu.

,,Tak pojď, nejdřív tě teda ostříhám a pak se konečně najíme." řekla jsem plán a zavřela jsem tašku se zbraněmi a manikúrními nůžkami.
Pak jsem si společně s Rosie vzala pistoli se stříbrnými kulkami.
Pro jistotu.

***

Přišly jsme do podniku a ihned jsme ucítily příjemnou vůni.

,,Dobře Sie, pohne me si, mám hlad větší než v autě!" zasmála jsem se a ihned si to s ní namířila na záchodky.

Vypadalo to tam zvláštně.
Byla to poměrně velká místnost a my se rozhodly, že půjdeme na ten pro vozíčkáře.
Byly tam dva, takže se nic nemuselo stát.

***

,,Spokojená?" usmála jsem se na Rosie s novým účesem.
,,Nečekala jsem, že z nůžek na manikúru a vražedných zbraní vzejde něco tak skvělého." usmála se taky a objala mě.
,,No jo, no jo, ale mám hlad, můžeme jít jíst?" zasmála jsem se a ona přikývla.

Odešly jsme ze záchodků a Rosie jen zářila.
Moc lidí tam nebylo, ale šlo snadno vycítit, jak na nás dva kluci koukají.
No ne úplně kluci, muži.
Moc jsem si jich nevšímala, my jsme totiž přijely pracovat, takže tu nejsme kvůli spaní s klukama z motorestů.

Posadily jsme se ke stolu pro dva, který byl naproti oknu.
Bylo odtud pěkně vidět na silnici, tak jsem chvíli pozorovala projíždějící auta.

Přišla k nám servírka. Mohlo jí být tak pětatřicet.
,,Co to bude, děvčata?" řekla mile a my jsme se na ni usmály.

Rosie si objednala za dnešek už třetí hamburger. Má skvělou postavu, takže jí na to nikdo nemůže nic říct.
Já jsem si objednala salát a obě jsme si daly ledový čaj.

Jídlo bylo do desíti minut na stole a ti dva z nás nezpouštěli oči.

,,Doro?" přejela si mě Rosie pohledem a já přikývla.
,,Proč na ně pořád tak civíš?" zeptala se předtím, než se zakousla do svého hamburgeru.
,,Cože? Já na ně necivím, to oni civí na nás a" - ,,To nezakecáš."
,,Radši si odskočím." protočila jsem očima a odešla jsem na záchod.

***

,,Tak co Doro, lepší?" zasmála se Rosie, když jsem se vrátila ke stolu.
,,Hey, to není vtipný. Ani nevím, jak vypadají a nezajímá mě to. Jedeme tudy kvůli práci a ne kvůli zábavě." řekla jsem a ona pokrčila rameny.
,,Tak aspoň přiznej, že se ti zamlouvají." nadzdvihla obočí.
,,Nemám z nich špatný pocit." opravila jsem ji a ona se vítězně usmála.
,,Tak se pojď seznámit." řekla a já na ni málem vyprskla svůj čaj.