Rosie and Pandora | spn ff |

8

Ihned k nám přišli dva muži.
Jeden byl vysoký a měl trochu delší vlasy. Ten druhý v sobě měl něco, co mě hrozně zaujalo. Byl menší, než ten první, měl kratší vlasy, zelené oči a sebejistý úsměv.

Ten vysoký hned přišel k Rosie a ten se sebejistým úsměvem ke mně.

,,Jste v pořádku?" starostlivě se na mě podíval.
,,Teď už nejspíš ano." upřímně jsem se usmála a na jeho tváři se taky objevil pěkný úsměv.

***

,,Předpokládám, že budete lovci." zasmála se Rosie, když postavila vodu na kafe.
,,Předpokládáš správně." usmál se ten vysoký a Rosie na něj mrkla.
,,A jména?"
,,Já jsem Sam a tohle je Dean, můj starší bratr." řekl ten vysoký.
,,Já jsem Rosie a tohle je Pandora, lovíme spolu." usmála se Rosie.

,,Seznamování máme za sebou, ale čeká na nás jeden duch, takže pojďte spálit ty postele." řekl Dean a já s Rosie jsme si vyměnily nechápavé pohledy.
,,Spálena byla jen část jejích ostatků, protože zbytek se nikdy nenašel a my víme, že je to v matracích. Takže jestli dovolíte." vysvětlil Dean.

Odebrali jsme se tedy do ložnice.
Kluci vytáhli matrace z okna ven a pak je posolili, polili svěcenou vodou a spálili.

,,Přijde mi to divný." řekla jsem, když jsem pozorovala, jak se kouří z našich matrací.
,,Já mu věřím." usmála se a já jsem se podívala na to, kam celou dobu hleděla.

Pousmála jsem se nad tím, že se do někoho zakoukala, ale pak za námi přišli naši zachránci.

***

,,A kde teď budeme spát, vy hrdinové?" uchechtla jsem se Dean se usmál.
,,Buď se obě smotáte u vás na gauč, nebo bychom vám nabídli volná místa v našem pokoji." řekl a já pozdvihla obočí.
,,Jak to u vás vypadá? A proč bychom vám měly tak moc věřit?"
,,Protože jsme vás zachránili." zatvářil se, jako kdyby byl nějaký rytíř.
,,Však on ti spadne hřebínek." bouchla jsem ho jemně do ramene a on se zasmál.
,,To se neboj Pandoro, to se v jeho případě nikdy nestane." řekl se smíchem Sam, který Rosie objímal kolem ramen.
,,Máš tu čest s Deanem Winchesterem." znovu se zasmál Dean a já se jen tak pousmála.

Společně jsme odešli na chodbu, abychom si řekli, kdo bude kde spát, ale Rosie odešla se Samem do pokoje těch dvou, takže nám rozhodování urychlili a tak jsem na chodbě zůstala s Deanem sama.

,,Nechceš ke mně? Můžu ti nabídnout pivo, stejně asi nikdo z nás nemá nic jiného na práci." usmála jsem se na něj.
,,To zní skvěle." úsměv mi oplatil a odešli jsme do mého a Rosiiného pokoje.

Vytáhla jsem z ledničky jednu plechovku piva a s obrovským úsměvem na tváři jsem ji donesla k Deanovi, který se usadil na naší pohovce.

,,Chtěla jsem říct, aby sis tu udělal pohodlí jako doma, ale pak mi došlo, že jsi lovec." řekla jsem a oba jsme se krátce zasmáli.
,,Řekni mi něco o sobě Pandoro." napil se z plechovky a já jsem se krátce zamyslela.
,,Jsem z Arizony, lovím nějaký čtyři roky, rodinu mám momentálně někde v Evropě. Mám slabost pro starší auta v hezkým stavu a mám ráda, když uvidím někoho s pěkným úsměvem. A taky mi trvá, než někomu začnu pořádně věřit a vytvořím si k němu nějaký citový pouto." řekla jsem a on se zase tak příjemně usmál.

,,Jsem z Kansasu a když jsem byl-" začal mi o sobě vyprávět, ale vzdychy mé společnice a jeho bratra ho přerušily.

,,Nechceš jít ke mně do auta?" protočil očima k až příliš tenké stěně.
,,Dobrý nápad." pousmála jsem se a zvedla jsem se z pohovky.

Zamkla jsem pokoj a společně jsme odešli na parkoviště.

***

,,Je hezký, jak jsi se vždycky staral o Sama." usmála jsem se, když mi dovyprávěl různé příhody z jeho života.

On mi úsměv oplatil a zastrčil mi pramínek vlasů za ucho.

Bylo mi s ním tak... jinak.
Příjemmě.
Na to, jak krátkou dobu jsme se znali, jsem mu věřila podobně, jako například Jeffovi.
Cítila jsem se s ním v bezpečí. Dlouho mi tak nebylo.

tu písničku jsem si nemohla odpustit prostě😄❤️ srdeční záležitost❤️