Change [CZ]

Kapitola 4. [Den 2.]

Levi

Cestou zpátky jsem se snažil co největším obloukem vyhnout té skupině ženskejch. Chtěl jsem se vyhnout vůbec celýmu parku ,ale kvůli Krevetě to nejde. Dokonce jsem zjistil ,že neslyší na fretko! nebo pojď sem! Musel jsem ji nazvat jejím jménem než se milostivě uráčila přijít. Nakonec to ,ale bylo docela příjemný. Našel jsem část parku kam snad nikdo nechodil. Byl tam klid. Už dlouho jsem nezažil takový ticho a byla to příjemná změna. V baráku na mě pořád něco řvala Hange a když už ne ona tak Erwin. Když nad tím tak přemýšlím.... nechápu ,že nás vůbec vybrali. Já a Erwin jsme se nikdy nenazývali párem. A taky moc nevím co by chtěli u nás doma točit. Hange sice občas dělá bordel ,ale ,že by to bylo nějaký terno to se říct nedá.

Následoval jsem tu fretku a ona mě přivedla přímo před barák. Nakonec asi nebude až tak úplně hloupá. Když jsem přecházel přechod ,pletla se mi těsně u nohou ,stejně jako předtím Erenovi. Asi vážně nemá ráda cizí lidi. Nemohl jsem si nevšimnout jak utíkala před tou učitelkou ,která si mě taky měřila pohledem ,ale tohle jsem nikdy neřešil. Nikdy jsem se nezajímal o ostatní lidi. Když mě neotravovali tak jsem je nechal být.

Otočil jsem klíčem v zámku a rychle vyběhl schody. Nechtělo se mi čekat na výtah. Kreveta se mi neustále pletla pod nohama a to se nezměnilo ani když jsem uklidil linku a s čajem v ruce se posadil na gauč. Skočila mi na klín a tam asi usnula. Neměl jsem potřebu vstávat a tak jsem ji tam nechal. Kameraman se asi taky nudil a tak řekl ,že si jde před barák zakouřit a zbytek štábu s ním souhlasil. Využil jsem té chvíle kdy se zavřeli dveře , sundal si Krevetu z klína a vrhl se na pořádný úklid. Konečně mě přitom nikdo netočil a nepletl se pod koště. Kreveta podřimovala na gauči a občas sebou divně trhla. Měl jsem prach v celým bytě vytřenej a tak zase nebylo co dělat. Vlezl jsem do svého pokoje a chtěl sáhnout po té knížce co jsem měl z rána rozečtenou ,ale cestou mě zastavila jedna fotka. Byl na ní blonďatý chlapec ,docela odstrčený vyšší dívkou s černými vlasy ,která kolem ramen držela mně docela známého spratka. Ani se nedívala do objektivu ,ale přímo na něj. Hnědovlasý kluk měl na tváři hezký úsměv. Nebyl by to snad ani Eren ,kdyby mu oči nezářily takovým zvláštním způsobem. Nedovolí vám se dívat jinam než do těch jeho velkých zářivých očí. Ani jsem si neuvědomil ,že rámeček co držel fotografii svírám ve svých rukou. Vrátil jsem ji zpátky na své místo.

Zaslechl jsem zavrzání podlahy a koutkem oka zahlédl kameru. Jak jinak. Měl jsem za nimi zamknout. Hned jakmile si ten chlap uvědomil ,že o něm vím ,raději hodil zpátečku do obýváku.

,,Tsch."

Sykl jsem trochu víc nahlas než jsem chtěl. Měl jsem rád svůj klid a rozhodně jsem nestál o to ,aby mi někdo neustále stál za zadkem a kontroloval co dělám. Byla to věc ,kterou jsem výslovně nesnášel. Ještě chvíli jsem si prohlížel místnost ,ve které budu ještě nějakou chvíli spát. Je zvláštní ,že jsem si nikdy nevšiml té spousty věcí co tu bylo. Fotky ,medaile ,fotoalba a taky zlatý klíč vystavený na poličce. Když najednou se ozval zvuk jako když kočce šlápnou na ocas.... Kreveta. Objevila se ve dveřích a rychlostí blesku ze schovala za mě.

,,Zvíře pitomý."

Zaslechl jsem mužský hlas z kuchyně a ani jsem si nemusel domýšlet co se stalo. Kreveta se trochu třásla po mýma nohama  a nakonec zalezla pod postel. Povzdechl jsem si ,protože ta fretka mi byla lepší společností než ti chlapy a ženska ze štábu a povídal bych si s ní možná i radši. Jen jsem nakoukl co tam dělají a jestli náhodou nedělají bordel ,ale naštěstí se jen posadili za stůl a povídali si.

,,Je divnej."- ,,Myslíš ,že jde po tom klukovi?" -,,No jestli jo tak to bude dobrá show." -,,Ale je sexy.. kdyby nebyl gay tak.."- ,,Řekni mu Meryso. Třeba by se nechal."