Kapitola 1. [Den 0.]

7.5K 401 206
                                    

Levi
Balil jsem si už zbytek věcí a ještě plánoval něco uklidit než přijede štáb a všechno tohle o co vlastně vůbec nestojím. Erwin si jen sedí na gauči a má absolutně všechno u prdele. To on si tu zůstává a já musím jet někam do prdele světa za nějakým borcem ,do špinavýho baráku za spoustou dětí! S mým štěstím to tak bude. Všechno jen né děti! Až se vrátím tak Hange zabiju ještě jednou ,protože se nám nemá co srát do vztahu.... a on vlastně ani žádnej není je to takový pokročilý kamarádi s výhodama ,ale ona si myslí ,že tímhle si oba hodně věcí uvědomíme. Nechápu ,že když má mindrák tak musí kazit život toho druhýho.

Frustrovaně jsem zavřel kufr a snažil se uklidnit čištěním kuchyňské linky ,což trošku pomohlo. Můj pohár trpělivosti ,ale přetekl když ta slepice rozlila po celým gauči něco o čem ani nevím co to je. Byla od toho ona Erwin ,ale především ten gauč. Třikrát jsem ji přetáhl po hlavě hadrem a řek ji ,že jestli to neuklidí do pěti minut tak pojede místo mě. Nějak bych to zařídil. Erwin musel vycítit ,že toho mám tak akorát po krk a objal mě zezadu a udělal mi cucflek na krku. Nevím co si myslel ,ale nic jiného než kopanec do koulí si nezasloužil. Nejsem jeho děvka.

,,Takhle alespoň bude vědět ,že jsi můj."

Řekl a šel si vyměnit tu špinavou košili. Nejsem jeho. Nikdy jsem nebyl ,ale je to jedno. Stejně to moc nepůjde vidět.

Zazvonil zvonek a já jsem si ulevil alespoň trošku ,když Hange ten gauč s velkým množstvím úsilí odtáhla do svého pokoje a tam ho drhla i když už přišel štáb. Hold jsme si sedli za jídelní stůl a tam se začalo točit.

,,Jsem Erwin ,je mi 35 a pracuju jako ředitel firmy."

Představil se Erwin a nonšalantně mě objal okolo ramen

,,Levi ,30 let. Asistent ředitele a bývalý voják."

Řekl jsem z donucení a psychicky se přípravoval na to co mě čeká. Na poslední chvíli přitančila Hange a štáb se rozčiloval ,že není na dvou původních záběrech takže jsem to celé musel říct znova a tentokrát i s ní. Byla nadšená z nás nejvíc.... možná z toho jak nám uškodila nebo z toho ,že ji uvidí polovina národa.

,,Ahoooj~ jsem Hange Zöe a jsem dávná kamarádka tady těch dvou. Jsem vědkyně a zabývám se výzkumem lidských buněk."

Štáb vypadal ,že s námi skončil. Vstal jsem ze židle a šel si pro kufr. Pro jistou jsem nahlédl do Hangina pokoje a málem mě trefil šlak. Nevím co dělala ,ale teď ten gauč byl všude flekatej jakoby se na něm vylily všechny možný tekutiny... nehledě na to jak desně smrděl. Zapomněl jsem na kamery ,kufr a šel si rovnou pro ni. Ona ,ale zřejmě vycítila nebezpečí a zamkla se v koupelně.

,,Hange otevři ty zkurvený dveře!"

Bušil jsem na dveře ,ale neotevírala. Viděl jsem kameramana jak to všechno točí a řekl si ,že to budu muset připsat do manuálu... dej si pozor na Hange a vyčisti gauč. Hned jak jsem to udělal jsem měl dost. Popadl jsem svůj kufr a proste už vyrazil k výtahu a ven z baráku. Alespoň si od těch dvou na chvíli odpočinu. Pokud tam v té domácnosti nebude někdo horší.

Eren
Lhal bych kdybych řekl ,že mě nezajímá jaký to bude ,ale zrovna dvakrát jsem o to nestál. Dostanu sem nějakou fanatickou ženskou. Armin si to ještě vypije ,ale teď už je pozdě. Štáb tady bude za chvíli s Mikasa se ještě balí. Já jen sedím na posteli pozoruju ji.

,,Hele...je to jen na deset dní. Vrátím se než se naděješ.... a..."

Čekal jsem ,že ještě něco řekne ,ale ona nic a prostě mě jen objala. Objetí jsem jí oplatil a ona si pak dobalila věci přesně ve chvíli kdy zazvonil štáb. Stáhlo se mi hrdlo a nějak jsem se neměl k tomu jim otevřít. Nakonec vstala Mikasa a šla jim dolů otevřít. Přece jen bydlíme v paneláku tak by asi nevěděli kam jít. Sbíral jsem odvahu a když se pár lidí snažilo vecpat do našeho malého bytu se mi udělalo špatně. Posadili jsme se s Mikasou na gauč a ona začala.

Change [CZ]Kde žijí příběhy. Začni objevovat